Zálohy se mohou zformovat z bývalých vojáků základní služby či profesionálů, kteří odešli z armády, policie nebo hasičů. Tyto zálohy jsou povolávány například při mobilizaci. Základním předpokladem, který musí záložák splňovat, je vojenský výcvik.

Poté, co se v České republice zruší základní vojenská služba, by armádní velení v budoucnosti mohlo mít problém, kde v případě nutnosti muže či ženy do záloh získávat.

Proto se armáda snaží podporovat iniciativu občanů. V dobrovolných zálohách se už nyní sdružuje okolo tří set nadšenců. "Kde by byl profesionál drahý, tam bude stačit záložák," řekl jejich zástupce Jiří Kunc. "Máme již asi 800 dalších zájemců. Výhledově kalkulujeme s počtem kolem čtyř tisíc," uvedl Štefka.

Záložáci pobírají 500 měsíčně

Právě tyto iniciativy se snaží armáda naroubovat do svých struktur. V příštích čtyřech letech by chtělo vedení armády vytvořit z dobrovolných záloh 14 pěších rot, po jedné ženijní, tankové a průzkumné rotě, ženijní záložní prapor a dva prapory na obranu letišť v Čáslavi a Náměšti.

Štefka doufá, že další záložáci, kteří za svou činnost pobírají 500 korun měsíčně, by se rekrutovali hlavně z řad bývalých vojáků a dobrovolníků. Ve svém vlastnictví by měli mít pouze výstroj, nikoli výzbroj.

"Zbraně, materiál a techniku budou mít u posádek, ke kterým budou dislokováni," podotkl Štefka.

Budoucí zálohy by se měly stejně jako současní dobrovolníci setkávat dvakrát ročně na devítidenních cvičeních. První listopadový víkend by měla například asi stovka dobrovolných záložáků vyrazit ze Zbraslavi na 100 kilometrů dlouhý pochod přes Brdy do posádky Strašice. Jak uvedl Kunc, nechali se inspirovat přesunem chrudimských výsadkářů napříč republikou letos v srpnu.