Ačkoli Sněmovna po krvavých hádkách mezi dřívější koalicí a opozicí ustavila na návrh soc. dem. a komunistů ke kauze Krakatice a Morava vyšetřovací komise a k justici komisi dočasnou, výsledky práce všech těchto tří komisí jsou nula.

Politici veřejně argumentují tím, že jejich dobrou snahu posvítit si na známé kauzy překazily předčasné volby a tím pádem je málo času na vyšetřování. Kuloárově nicméně připouštějí, že výsledky šetření by mohly být natolik výbušné, že by se před volbami těžko mohly někomu hodit do krámu.

Přinejmenším v kauze exposlance Moravy a vířivky s Vlastimilem Tlustým měli poslanci dost času, aby se k nějakým závěrům dopátrali. Komise totiž byla ustavena už v září loňského roku, její členy zvolila Sněmovna až v únoru. Nesešla se ovšem ani jednou. A důvod? Za půl roku poslanci nebyli schopni zvolit předsedu komise, který by její jednání svolal.

„Je tady zjevná neochota něco vyšetřit,“ řekl Právu její člen, šéf výboru pro bezpečnost František Bublan (ČSSD). „Je to špatně, komise tak ztrácejí na významu a vypadá to, že jde jen o divadlo ve Sněmovně při jejich ustavování a tím to skončí,“ tvrdí Bublan.

Možná není daleko od pravdy. Podle výzkumu veřejného mínění z října loňského roku totiž 80 procent respondentů vypovědělo agentuře STEM, že nevěří vyšetřovací komisi vytvořené ke kauze Jana Moravy, a přibližně stejný podíl lidí pochyboval, že se zmíněné komisi podaří k tématu kauzy cokoliv zjistit.

Zbyla skořápka

„Štve mě, že sice Sněmovna ustavila komisi pro prošetření mé kauzy, ale nikdy svou činnost nezahájila a už ani vyšetřovat nezačne,“ řekl Právu Morava, který tvrdí, že by se tak mohlo ukázat, že se ničeho nedopustil.

„Já jsem chtěl, aby komise pracovala, ale to se nestalo,“ prohlásil Morava, který se záhy po vypuknutí kauzy v polovině září loňského roku vzdal mandátu a nyní prý pracuje v soukromé firmě, jejíž náplň ani jméno nechtěl prozradit.

Nulový výsledek práce komise zdůvodňuje předčasnými volbami také další z jejích členů, Jan Vidím (ODS). „Když komise vznikaly, nikdo netušil, že budou předčasné volby,“ tvrdí.

Pravdu má ovšem jen v případě vyšetřovací komise ke spisu Krakatice, která byla ustavena až začátkem dubna a zůstala jen jako prázdná skořápka. Žádná z parlamentních stran do ni své členy nenavrhla. Do září přitom měla přitom vyšetřit, zda organizovaný zločin a různé zájmové skupiny zasahují do činnosti orgánů veřejné moci.

Nahlédnout do spisu by tak mohl nechat poslancům bývalý důstojník protikorupční policie Karel Tichý, který se na vypracování spisu podílel a kterého po zproštění mlčenlivosti má na jeho žádost vyslechnout v září Bublanův výbor. Je ale otázkou, zda k tomu vůbec dojde a poslanci se před volbami nepokusí Tichého výpověď zablokovat. Podle neoficiálních informací ve spisu figurují jména jak politiků ODS, tak ČSSD.

Možnost zablokování jednání připouští i Bublan, který se nebojí toho, že by šlo o výbušné téma před volbami. Podle něj bude schůze výboru neveřejná v režimu utajení důvěrné, k dispozici nebudou mít poslanci žádný písemný materiál, který by se mohl dostat na veřejnost. „Doufám, že všichni budou dodržovat zákon a nikdo nic nevynese,“ dodal šéf výboru.

Výpověď Tichému by umožnil i Vidím. „Já bych to nechal proběhnout, ale může se stát, že stanovisko ODS bude jiné,“ řekl Právu.

Jednání nejednání

Nejdál ze sněmovních vyšetřovacích komisí se tak dostala dočasná komise, která se měla zabývat nezávislostí české justice. Komisi navrhli v březnu komunisté a vyprovokovala ji Čunkova kauza a případ tzv. justiční mafie. Její předseda Stanislav Grospič (KSČM) její jednání už jednou svolal a členové si vyžádali podklady z ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího státního zastupitelství.

„Jsme si vědomi toho, že jsme limitováni koncem volebního období, původně se počítalo, že volební období doběhne,“ řekl Právu Grospič.

Jeho komise však byla ustavena ještě před pádem Topolánkovy vlády, byť jen dva dny před ním. Předsedou byl zvolen až v polovině května. Podle Grospiče by se komise měla sejít hned začátkem září a měla by se zabývat vyžádanými dokumenty. Grospič je přesvědčen, že výsledkem její práce by mělo být doporučení, aby obdobná komise byla zřízena i po volbách, a to jako trvalá. Není ale jisté, zda nová politická reprezentace se s takovým záměrem ztotožní.

Jistý je ale fakt, že Grospič jako předseda komise za svou funkci od května pobírá měsíční příplatek 25 100 korun hrubého.