Hlavní obsah

Šumavu zachvátila kůrovcová pandemie, situace je kritická

Právo, Jiří Falout

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hejtman v Jihočeském kraji Jiří Zimola (ČSSD) je kvůli masivnímu přemnožení kůrovce připraven vyhlásit v jihočeské části Šumavy stav nebezpečí. Učiní tak, pokud se ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku Šumava budou zdráhat ustanovit krizovou pracovní skupinu. Ta by měla problém s lýkožroutem vyřešit. Na popud hejtmana by se tak mohly zažít napadené stromy kácet i v zakázaných zónách.

Foto: Jiří Falout, Právo

Prameny Vltavy v květnu letošního roku.

Článek

"Stav nebezpečí v podstatě znamená, že jako při jakékoliv živelné katastrofě, jako například při povodních, mohu vydávat nařízení, která budou řešit kůrovcovou pandemii. Tedy i provádění těžby a odtěžení kůrovcem napadených stromů," vysvětlil pro Právo Zimola, jaký konkrétní dopad by mělo vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavu. To v praxi znamená, že těžit by se začalo i v tzv. bezzásahových zónách, kde kácení není povolené.

Důvodem pro tento razantní a v České republice zcela výjimečný krok je podle hejtmana závěr dvanáctičlenné nezávislé expertní skupiny, která v červenci provedla na Šumavě za účasti pracovníků správy šumavského parku několikadenní terénní průzkum.

Podle ní je masivní šíření kůrovce způsobeno zejména rozšířením bezzásahových území po větrné kalamitě způsobené orkánem Kyrill z ledna 2007 a nedostatečným bojem s lýkožroutem. "Stávající systém péče prosazovaný vedením parku a podporovaný ministerstvem životního prostředí vede k fatální devastaci Šumavy a následky jsou nedozírné. Opatření v bezzásahových zónách jsou nedostatečná a neúčinná," představil závěry skupiny její člen Josef Vovesný.

Podle expertů je šíření kůrovce srovnatelné s pandemií

Kritika se týká hlavně území na rozloze asi 420 hektarů s asi 147 kubíky dřeva. Expertní skupina přirovnala šíření kůrovce za pandemii a nastínila také katastrofický scénář - do pěti let bude zde Šumava zcela bez zelených stromů.

"Budu velmi rád, když nebudu muset vyhlásit stav nebezpečí a věřím, že se dohodneme s ministerstvem životního prostředí na ustanovení krizové skupiny a vznikne krizový plán péče. Nejsem ale připraven býti tím, za jehož hejtmanství došlo k zhnědnutí Šumavy," řekl ještě Zimola Právu. O možném vyhlášení stavu nebezpečí jako krok v boji s kůrovcem bude jednat i Plzeňský kraj, na jehož území se Šumava též nachází.

Kůrovcová kalamita se podle ministra životního prostředí Ladislava Mika na Šumavě rozvíjí zcela podle předpokladů a šumavský park ji intenzivně asanuje. Podpořil tak kroky, které vedení parku činí. Případné vyhlášení stavu nebezpečí označil za politické tvrzení, které ho má přitlačit k tomu, aby byl vstřícný k návrhu zřídit krizovou skupinu.

Anketa

Jak by se měla podle vás řešit kůrovcová kalamita?
Vykácet napadené stromy
77,6 %
Nechat přírodu, ať si poradí
22,4 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 8265 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám