Když ekonomika rostla, dozvěděl jsem se, že je třeba snížit daně. V době krize je mi sděleno, že je třeba zase daně zvýšit. Jediné společné, co spojuje dobu prosperity i krize je, že všichni hovoří o potřebě snižovat mandatorní výdaje, zejména ty sociální. Mají, pane premiére, politici i vláda skutečně jasno, co teď dělat a co mne jako občana čeká?

Situace, ve které se tato země nachází, opravdu vyžaduje, abychom se jejím stavem a stavem veřejných financí a deficitem rozpočtu vážně zabývali. Hrozí obří deficit 230 miliard. Jen dluhová služba – tedy jen splátka úroků, kdybychom si půjčili celých 230 miliard – bude stát 80 miliard. Ne jen ten příští rok, ale každý další.

Proto ministr financí přišel s návrhem podívat se na příjmy, ale i na výdaje. A ministři se shodují, že navrhneme změny jak v příjmech, tak ve výdajích, aby rozpočet byl vůbec ufinancovatelný. Teď se musíme jen shodnout na konkrétních opatřeních a jejich výši. O tom se budeme v příštích dnech bavit. Proto přijdeme se změnou některých daní, možná i se zmrazením důchodů a s dalšími opatřeními.

Ale dalo se očekávat, že v době krize bude rekordní deficit, jinde na schodek tak hystericky nereagují.

Souhlasím s tím, že sebevarovnější čísla nebolí, zítra se kvůli tomu nic nestane. Můžeme i říci: státe, nějak si pomoz, my tady za pár týdnů končíme. To je přístup, který by mohla vláda mít, ale pak by vedla zcela programově občany do ještě větších problémů.To si vláda nemůže a nechce dovolit.

Říkáte hysterie, ale my bychom se právě v zájmu lidí chtěli vyhnout lotyšskému modelu. Tam se ze dne na den snížily platy – učiteli počínaje, policisty konče – o dvacet procent, protože prostě na ně najednou nebyly ve státní pokladně peníze.

Krize bolí a jejím dopadům na každého se nelze vyhnout. Ani v Česku. Lze je ale zatím řídit a snažit se dopady krize určitým způsobem minimalizovat.

Tak co čeká důchodce?

Ministr práce předloží návrh na valorizaci důchodů. Což představuje sáhnout do státní kasy na příští rok pro dalších 6,7 miliard. Takže se bavíme o její výši, ale i o tom, aby měla smysl, aby se třeba nepřidalo jen pár korun. Bude o to boj. Ekonomičtí ministři se k tomu zatím staví negativně.

Oni se tak stavět mohou, nejsou to politici, nejsou závislí na volebním výsledku a řada z nich za pár týdnů končí.

Žiji na zemi, vím, jak žijí důchodci. Jenže současně platí, že mají garantovanou výši důchodů a na trhu jsou v současnosti velmi deprimované ceny, tedy ceny nerostou. Není dobré vytvářet mýtus, že tato skupina je krizí tvrdě zasažena. Jsou jiné skupiny, kde jsou dopady vážné – rodiny s dětmi, rodiny, kde oba dospělí ztratí práci, tam teď a v poměrně masovém měřítku vznikají problémy. To musíme vnímat i při rozdělování peněz. To jsou vážné situace, kterým český důchodce naštěstí nečelí, i když jsem si vědom, že diference mezi důchodem a mzdou je velmi výrazná. Teď se ale musíme bavit o dopadech krize na všechny složky obyvatel a řešit ty nejpalčivější – právě ze sociálních důvodů.

Co platy učitelů? Odbory už bubnují na poplach a poslaly vám výstražný dopis.

Už také proběhla i jednání s šéfkou odborového svazu ve státní správě, čeká nás tripartita. Na jednání jdeme s odhodláním nic nezastírat, být maximálně korektní a otevření. Zatím počítáme se stagnací mezd, včetně učitelských platů. Konkrétní dopady na jednotlivé skupiny zaměstnanců je ale třeba zvážit, jsem připraven k jednání. Ale zase, když zavřeme oči, řekneme, za pár týdnů končíme, vše slíbíme proplatit, jsme opět na začátku – u schodku 230 miliard. A opakuji – nechtěl bych přispět k tomu, aby se lotyšský model v nějaké formě opakoval i u nás.

Zvýší se DPH? Okolo toho jsou největší bouře mezi politiky napravo i nalevo. Všichni nás děsí zdražováním, ale na druhé straně i u potravin máme šanci koupit si rohlík za dvě koruny nebo housku za pět korun.

To je důvod k debatě, navíc, a to bych chtěl zdůraznit, jednalo by se o časově omezené opatření pouze do konce příštího roku.Tady by mohlo dojít k dohodě. V této souvislosti jsem zaznamenal návrh Miroslava Kalouska a TOP O9, aby vláda předložila Sněmovně na mimořádném zasedání ucelený balík daňových návrhů, což by dalo šanci následné politické reprezentaci úsporná opatření realizovat. Jinak nám zbývá jen jedna cesta - koncem září přinést rozpočet s 230 miliardami schodku, nic nenavrhovat, sepsat pouze doporučení, ale tím také svážeme legislativě ruce, aby s tím něco mohla provést během roku 2010.

Měl by tedy návrh TOP 09 vaši podporu?

Velmi silně o něm mezi ministry debatujeme, je to jedna z reálných variant řešení problémů s rozpočtem na příští rok.

Ohlasy napříč politickým spektrem jsou ale nesouhlasné.

To si dovedu představit, ale budeme hledat shodu ve vládě.

Občany může dost mást, že každá strana skloňuje slovo úspory, ale když se má pod ně podepsat, jsou problémy. Jsme schopni se v Česku vůbec na něčem dohodnout?

Bude to na politicích. Připravujeme rozpočet ve žhavém období. Nejen že je krize, ale je i předvolební období. Mimochodem předčasný termín voleb znamená, že pokud vláda vydrží čtyři roky, nastartovali jsme mimořádnými volbami proces, kdy už každé další volby budou probíhat vždy na podzim, tedy v době přípravy rozpočtu. Každý čtvrtý rok budeme komplikovat jeho sestavení. To je dosti nešťastné, je to cesta do provizorií.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.