V prvním sledu koordinované operace vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Kreml naplánoval rychlý zásah, proto tanky přijížděly i ze sousedních lidových demokracií a ještě v noci byla obsazena letiště, na nichž transportní antonovy přivážely masy vojáků i těžkou techniku

Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků.

V souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území Československa bylo 290 lidí usmrceno a 577 těžce zraněno. 

Invaze armád Varšavské smlouvy ukončila tzv. Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.

Vojska Sovětského svazu, Bulharska, Polska, Maďarska a NDR přišla na "pozvání" některých českých politiků, kteří se snažili přerušit reformní proces. Na začátku roku 1968 začala platit větší svoboda projevu nejen ve společnosti, ale také v samotné komunistické straně. Tvrdé jádro to chtělo přerušit.

Za hlavního viníka vpádu vojsk jsou povážováni Vasiľ Biľak, Alois Indra, Drahomír Kolder či Oldřich Švestka.

Výročí si v pátek připomíná veřejnost i politici. Hlavní pietní akt v Praze se odehrál dopoledne před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Zúčastnil se ho premiér Jan Fischer, předseda Sněmovny Miloslav Vlček, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, náměstek pražského primátora Rudolf Blažek a ředitel rozhlasu Richard Medek.

Na uctění památky obětí okupace uspořádala ODS oddělenou akci pod názvem "Vatry proti okupaci". Symbolické ohně vzplanuly v Praze před Národním muzeem, další by měly zahořet i na jiných místech ČR - v Příbrami, Kutné Hoře, Čerčanech, Kolíně, Nymburce a Mělníku.