Článek
Před týdnem se přihlásil svědek, který vypověděl, že zná pravého autora.
"Karel dopis nepodepsal a nikdy ho nečetl, protože ho ani nestvořil,“ řekl začátkem srpna Právu Oldřich Bukovský, syn někdejšího předsedy stranické organizace ve vydavatelství Supraphon. Skutečným autorem je podle něj jeho již zesnulý otec, Oldřich Bukovský starší.
Text žádající Husáka o pomoc při návratu do Československa napsal na Gottem podepsaný prázdný list papíru, který měl na vydavatelství k dispozici.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| "Gottův dopis" Husákovi napsal zaměstnanec Supraphonu |
| Gott si v roce 1971 postěžoval Husákovi na cenzuru |
Bukovského prohlášení okamžitě zvedlo vlnu polemiky. Spisovatel Pavel Kohout označil v otevřeném dopise Karlu Gottovi zprávu o podvrženém dopise za "trapně směšnou“. V obsáhlém textu rozebírajícím materiály odtajněné Archivem bezpečnostních složek odmítá možnost podvrhu bývalý redaktor undergroundového časopisu Vokno Mirek Vodrážka.
Olej do ohně přilil i sám zpěvák, když nejprve koncem července připustil, že se pod dopis "možná připodepsal“, o den později ale dopis označil za "totální blbost“ a po Právem zveřejněném svědectví Bukovského prohlásil: "Nikdy bychom tak servilní dopis nepsali“.
Podivné umístění podpisů
Originál legendárního dopisu se buď nedochoval, nebo se záhadně ztratil přímo ze spisu. Archiv bezpečnostních složek uchovává vyšetřovací spis, který StB na Gotta vedla v létě 1971 kvůli podezření z nedovoleného opuštění republiky ve dvou exemplářích, originále a opisu, se stejným spisovým číslem i datem uložení do archivu. Oproti opisu je však originál o čtyřicet listů štíhlejší a řada příloh v něm chybí.
Já ani můj bratr Jirka jsme žádný dopis JUDr. Husákovi nikdy nepsali, a dal bych ruku do ohně za to, že tak neučinil ani Karel Gott.
Fotokopie strojopisného dopisu Gotta a bratří Štaidlových Husákovi je součástí opisu, v jehož záhlaví je uvedeno datum 21. 7. a místo sepsání Hamburg.
Dopis má dvě strany a signován je zcela nepochopitelně. Podpis Karla Gotta se nachází na obou stránkách uprostřed zcela dole, ačkoliv na druhém listu text končí už v polovině stránky. Podpis Jiřího Štaidla (zahynul při autonehodě v roce 1973) je uveden na obou listech, ovšem nevysvětlitelně na levém boku odspodu vzhůru podél textu. Podpis, který má patřit Ladislavu Štaidlovi je umístěn stejně jako podpis jeho bratra na bočním okraji, ovšem pouze na druhém listu.
Umístění podpisů Karla Gotta a bratrů Štaidlových je už na první pohled podivné. Gottův podpis uprostřed zcela dole, přičemž je nad ním neobvykle prázdný prostor, který by mohl odpovídat tomu, že text byl napsán dodatečně na bianco podepsaný list papíru.
"U fotokopie nemáte nikdy záruku, že podpis, který tam je, je na papíře skutečně napsaný a ne jen odněkud překopírovaný. K bezpečnému určení pravosti je třeba vidět originál,“ říká soudní znalec z oboru písmoznalectví Miloslav Musil. Originál však není.
Ladislav Štaidl stejně jako Gott pravost dokumentu odmítá.
"Já ani můj bratr Jirka jsme žádný dopis JUDr. Husákovi nikdy nepsali, a dal bych ruku do ohně za to, že tak neučinil ani Karel Gott,“ uvádí v prohlášení, které tento týden Právu zaslal.
"Kdyby to ale tenkrát byla podmínka pro to, abychom se směli vrátit a dál mohli doma hrát a zpívat, určitě bychom takový dopis napsali a rozhodně bychom se za to dneska nestyděli,“ podotýká dále Štaidl.
Text dopisu popisoval nesnadnou situaci, v níž se Gott a jeho spolupracovníci po roce 1968 dostali.
"Na závěr si dovoluji vyslovit domněnku, že tato kauza přichází na světlo boží až po dvaceti letech proto, aby blížící se výročí sametové revoluce nebylo poskvrněno pouze nedávnou denunciací pana Kundery a dalších pravověrných, což ostatně považuji rovněž za podvrh, i když vyrobený jinou partou,“ píše hudebník.
Zpráva z Frankfurtu
O existenci nějakého dopisu se zmiňuje informace zaslaná ministerstvu zahraničních věcí Obchodním zastoupením ČSSR ve Frankfurtu nad Mohanem.
"Dne 23. 7. 1971 navštívil naše Obchodní zastoupení na vlastní žádost Jiří Štaidl. Přinesl dopis podepsaný K. Gottem, Jiřím a Ladislavem Štaidlem. Prý opět telefonoval s otcem K. Gotta a ten jim po údajných poradách s různými osobnostmi v Praze poradil, aby poslali dopis ve své věci přímo generálnímu tajemníku ÚV KSČ a na vědomí prezidentu republiky a ministru vnitra,“ uvádí se v dokumentu podepsaném Dr. Milanem Kadnárem.
Co to bylo za dopis a co obsahoval, se v dokumentu nepíše. Byl to ten dopis, jehož údajná kopie, uložená v Archivu bezpečnostních složek, odstartovala celou kauzu? A jak vysvětlit záhadu nepochopitelného umístění podpisů bratří Štaidlů? Archiv odpověď nedává.
"Nedokážu říct nic víc. Žádné podrobnosti už nevím,“ řekl tento týden k těmto archivním materiálům Oldřich Bukovský. "S otcem jsme se toho tématu už nikdy potom nedotkli. V archivu jsem nikdy nebyl a nikdy jsem po tom dál nepátral. Jenom jsem považoval za nutné říct, co jsem věděl, kvůli Karlu Gottovi, kterého si vážím,“ dodal Bukovský.
