Článek
"Souvisí to s tím, že čeští voliči jsou obecně velmi skeptičtí a konzervativní,“ vysvětluje politolog Jan Kubáček. Podle něj voliči před novými projekty dávají přednost řešením, která sami považují za nejméně špatná. "Volí jen z několika málo alternativ. Na českou veřejnost zároveň platí duální marketingová kampaň, takže mnozí duální logiku přijmou a vybírají takříkajíc mezi Petrem a Pavlem. Žádnou další alternativu nehledají, protože je to pro ně snadnější,“ doplnil odborník.
Bipolaritě politiky nahrávají také masivní kampaně obou dominantních stran, potvrdil i další politolog Tomáš Lebeda. "Hodně záleží na kampani a na tom, jak je souboj pojímán médii. Podle něj mají dvě největší strany velmi dobře zvládnuté volební kampaně." V posledních volbách to byla zejména ČSSD, která měla velmi profesionální kampaň.," řekl Lebeda a dodal ještě jeden důvod, proč na sebe strhává pozornost souboj největších stran: "Mohou do kampaní vrhnout stovky miliónů, což je absolutně nesrovnatelné s malými stranami."
"Pokud máte obrovské množství financí na obrovskou kampaň, tak je jasné, že se vám nakonec podaří jistou část voličů malých stran přesvědčit, zvlášť když média přistoupí na hru a začnou celý souboj prezentovat jako souboj dvou alternativ,“ řekl odborník a dodal, že v přepočtu vydaných peněz na jeden hlas jsou malé strany mnohem efektivnější.
Velké strany nekradou programy malým
Lebeda ale vyloučil možnost, že by velké strany přebíraly malým program. "ODS a ČSSD se profilují na základním sociálně-ekonomickém štěpení, to znamená levice a pravice. KDU-ČSL je strana křesťanská a zelení mají ekologický program," to podle Lebedy znamená, že neakcentují sociálně-ekonomické principy.
Podle politologa Zbořila je hlavní problém v pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Sněmovny a s tím spojenou obavou voličů, že jejich hlas přijde vniveč: "Dnes máme zaregistrovaných asi 90 politických stran, z toho se asi 20 až 25 stran účastní voleb. Z nich pětiprocentní hranici překračuje vždycky jenom pět stran." Voliči si podle něj uvědomují, že malé strany mají malou šanci uspět a pokud jim dají hlasy, tak propadnou.
"Lidé prostě volí menší zlo. Je to taktická volba,“ uvedl.
V krizi lidé hledají stabilní řešení
Zbořil také upozornil, že některé menší strany jako například strana Petra Cibulky proti pětiprocentní hranici bojují a snaží se prosadit alespoň tříprocentní limit. "Jim se nedopřává vůbec žádné popularity,“ řekl Zbořil s tím, že se ani nediskutuje, zda pětiprocentní hranice je, nebo není omezením možnosti demokratické volby. "To je ale téma, které jde mimo uvažování těch parlamentních stran,“ dodal expert.
Kubáček ale zmínil ještě jeden fakt, který se také podílí na zániku malých stran a tím je krize: "Podívejme se na celkové klima. Když se podíváte na všechny státy a na všechny společnosti, které prožívají ekonomickou krizi, tak se v nich zvyšuje poptávka po velkých stranách a po stabilních, známých a zajetých řešeních. I to je jeden z argumentů, proč se velkým politickým stranám daří luxovat drtivou většinu voličů, nyní je to kolem 80 procent.“
