Ti současní poslanci, co se v důsledku neúspěchu ve stranických primárkách objevili na zadních, nevolitelných místech, zkusí prorazit pomocí vlastní kampaně zaměřené na získání dostatku preferenčních hlasů.

A kdyby jim to nevyšlo, utěšují se, že ještě nejsou ztraceni pro příští léta coby advokáti, pekaři či hasiči. Ale je otázka, jestli by všem, které Právo oslovilo, návrat k původní profesi či rodinnému podnikání zavoněl.

V ODS špatně dopadl dosavadní šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (40), který figuruje až na 18. místě pražské kandidátky. Bendovi mnozí vyčítají, že kromě studia a zdí Sněmovny nepoznal skutečný život. A řadu lidí včetně novinářů si znepřátelil coby tvůrce náhubkového zákona.

"Nic jsem neprovedl"

„Pro své umístění mám jednoduché vysvětlení. Nic jsem neprovedl, jen pohledy mé a pohledy pražského primátora a předsedy pražského regionu Pavla Béma na politiku jsou odlišné. Říkal jsem holt věci, které někdo nechtěl slyšet,“ řekl Benda Právu.

I přes vzkaz vedení ODS, aby kandidáti nevedli osobní volební kampaň, Benda se do ní chce pustit. „Nikdo nám nebrání, abychom se profilovali. A já chci volby vyhrát. I kdybych je nevyhrál, tak se z politiky rozhodně neztratím,“ prohlásil.

Mimořádný výsledek ODS v Praze (48 %) vynesl do Sněmovny nečekaně 14 jejích kandidátů. Benda prošel jako osmý. A nyní prostřednictvím preferenčních hlasů cítí další šanci.

V politice je od roku 1990, kdy byl kooptován do tehdejší České národní rady. Od té doby s dvouletou přestávkou prakticky parlament neopustil. Již jednou byl na nevolitelném místě na kandidátce, ale pomohl mu odchod poslanců do Evropského parlamentu a jako náhradník opět do poslanecké lavice proplul.

Co bude konkrétně dělat po případné porážce, ještě neví, rozhodně by to mělo mít něco společného s legislativou. Mohl by se vrátit na ministerstvo vnitra, kam mezitím bylo formálně převedeno jeho místo z někdejšího ministerstva informatiky, kde naposledy působil.

„Pokud volby vyhrajeme, tak není moje další angažmá žádným problémem. Pokud ale prohrajeme a měl by tu vládnout Paroubek s Filipem, tak budu možná radši, když ve Sněmovně nebudu,“ prohlásil Benda.

Křeček: vysvětlit mi to se nikdo nesnažil

Navlas stejně jako Benda dopadla i „osmnáctka“ ze soc. dem. Na dravost nových zájemců o křeslo v parlamentu totiž doplatil specialista na bytovou problematiku a šéf Sdružení nájemníků (SON), advokát Stanislav Křeček (71).

„Neumím si to vysvětlit a ani se mi to nikdo vysvětlit nesnažil,“ komentoval své 18. místo na kandidátce ČSSD v Praze.

Před třemi lety se do Sněmovny dostalo jen šest pražských soc. dem. Sám Křeček tehdy přeskočil díky preferenčním hlasům ze 4. na 2. místo.

Podle něho se „někteří lidé, o kterých nikdo pořádně nic neslyšel, rozhodli, že budou na kandidátce“. Proto bude Křeček spoléhat na to, že voliči budou volit ne celé kandidátky, ale jednotlivé osobnosti. Tak chce i vést svou kampaň.

„Cítím to jako naprosté pohrdání mojí prací zejména ze strany mého obvodu,“ prohlásil Křeček, který přiznal, že jej postoj jeho nejbližších spolustraníků zaskočil. Podle něho je to důkaz, že Vyšehradská výzva, která kritizuje soc. dem. jako stranu řízenou marketingově, nemá pravdu.

„Kdyby strana byla skutečně takto řízena, pak by žádná marketingová agentura takovýto tah určitě neudělala,“ je přesvědčen Křeček, který se o svou budoucnost nebojí. „Jako advokát se dobře uživím,“ dodal. Advokátem je už léta souběžně s poslaneckou praxí.

Doplatili na rebelii

Ve Sněmovně se určitě neobjeví poslanec ODS Juraj Raninec (41). Rebel, který se se svými stranickými kolegy v poslaneckém klubu rozešel ve zlém poté, co se připojil ke vzbouřenecké frakci Vlastimila Tlustého, již ani nemohl počítat s tím, že by ho ODS na kandidátku dala.

O tom, co bude dělat, hovoří mlhavě.

„Zatím ještě nevím. Jisté je, že se nevrátím k hasičskému sboru, kde jsem působil před odchodem do Prahy. A také vím, že nebudu kandidovat za žádnou stranu,“ řekl Právu právník z Českolipska, který první parlamentní zkušenosti získával před lety jako asistent svého krajana senátora Karla Tejnory.

Jasno o své budoucnosti nemá ani další z rebelů ODS, Jan Schwippel (42), který se pokoušel o prodloužení své politické kariéry jako trojka do Evropského parlamentu na kandidátce Železného Libertas, když předtím ještě koketoval s Machovými Svobodnými.

Za svým dvanáctiletým členstvím ve straně přibouchl dveře krátce poté, co svým hlasem pomohl shodit Topolánkovu vládu.

„Kandidovat nebudu. Na politické scéně není subjekt, s jehož programem bych se ztotožňoval natolik, abych ho mohl důvěryhodně obhajovat,“ řekl Právu.

Schwippel, který hovoří pěti jazyky, má možnost se vrátit na ministerstvo zahraničí, které opustil z funkce vrchního rady před pěti lety, když šel do Sněmovny. Ministerstvo mu musí návrat umožnit, Schwippel zatím ale ještě není rozhodnutý, zda toho využije. Při výkonu poslanecké funkce musí zaměstnavatel dotyčnému držet místo.

Že by se stal diplomatem? Schwippel nevyloučil, že bude pomáhat své matce v berounské rodinné pekárně a na statku, který byl rodině vrácen v restituci.