Vojna je nepříjemná ze samé své podstaty, po staletí však byla povinná a měla svůj význam, anebo se jí význam přinejmenším připisoval. Nyní se jí žádný význam už ani nepřipisuje, pro postižené ročníky však zůstává povinná. Být dnes brancem je tedy vlastně trest za nešikovné datum narození. To není zrovna dobrá motivace.

Za těchto okolností tedy vlastně ani není radno ptát se, k čemu vlastně armádu máme. Ještě tak ku pomoci hasičům a záchranářům může být dobrá, jinak už sotva na něco a zejména pak ne na tak technologicky náročnou činnost, jako je současná válka. Místo obrany země a lidu tedy kus státního rozpočtu vlastně praskne jen na to, aby se jistá část mladých mužů nechala proti své vůli obléknout do strakatých šatů a v nich pak nacvičovala vesměs takové užitečné věci, jako je pohyb po kasárenském dvoře doprovázený dupáním a zpěvem písně Okolo Hradce.

Možná malinko přeháním, ale jen pro názornost. Vojna vždy byla užitečná jako nácvik umění žít v partě, ta dnešní možná něco dá některým specialistům. Jinak se ale v činnosti umění dnešních záklaďáků sotva najde něco dalšího, co by mohlo jim být užitku a daňovému poplatníkovi, který ten happening platí, ku potěše. A budeme muset ještě nějaký čas čekat, dokud privatizační agonie armády neskončí a nepřestane z našich daní užírat.

Absurdity však zřejmě nikdy není dost, a tak zatímco většina na zbytečnou vojnu nadává, jiným už nyní chybí. Kromě té dobré zprávy, že se hlásí budoucí profesionální vojáci, je tu tedy ještě jedna, která by mohla být také dobrá. Vznikají zájmové spolky a sdružení mužů, které vojenský výcvik a armádní způsob života baví, a kteří by rádi v budoucnu tvořili jakousi domobranu. To není být špatná myšlenka, stejně jako není špatná ani ta, že by asi i v časech profesionálních armád měl každý zdravý muž absolvovat základní výcvik dovedností, užitečných pro krizové situace - což nemusí být zrovna střelba, ale třeba hašení požárů nebo vyprošťování a ošetřování raněných.

Tohle ovšem uvádím jen tak na okraj. Domobrana samozřejmě nebude, dokud se někdy v budoucnosti odněkud nevylíhne politická vůle, a na podporu nějakých spolků, byť by chtěly být ku prospěchu veřejnosti, nejsou peníze. Vždyť sotva stačíme uživit armádu!

PRÁVO 16. října