Ani jeden z nejvyšších činitelů už nebude ochoten, pokud by o peníze přišel, platit charitu ze svého. "Když nebudou prostředky, pak nebude možné v této činnosti pokračovat. Volnou dispozici s jinými penězi nemám, kromě vlastních, a s těmi zacházím podle vlastní úvahy," řekl Právu premiér Vladimír Špidla.

Obdobně reagoval i šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD): "Mohu podobné věci podporovat jen pokud budu mít prostředky. Pokud je mít nebudu, pak možnost podpory nejrůznějších akcí, které jsem se podporovat do této chvíle pokoušel, zmizí."

Také ředitel kanceláře předsedy Senátu Milan Kupka uvedl, že bude-li dispoziční fond zrušen, pak Petr Pithart (KDU-ČSL) nebude moci ve své charitativní činnosti pokračovat a nebudou moci vzniknout projekty, které se za podpory z těchto financí realizovaly.

Přestože návrh, aby dispoziční fond byl zrušen všem ústavním činitelům, přijal rozpočtový výbor již letos v červnu, pro Hrad byl podle ředitele tiskového odboru Petra Hájka novinkou: "Slyším to od vás poprvé, vyjádřím se, až se to dozvíme oficiálně," řekl Právu.

Václav Klaus se na téma svého dispozičního fondu vždy nerad s novináři bavil. Zatímco ostatní ústavní činitelé se netajili tím, na co peníze z tohoto fondu použili, Klaus, tehdy ještě ve funkci předsedy Sněmovny, odmítal sdělit jakékoli podrobnosti.

Havel fond nechtěl, Klaus však ano

Jako prezident se Klaus nyní ocitl v těžké situaci. Jako předseda Sněmovny si nechal poslanci přiklepnout nejvyšší částku a na rozdávání měl zhruba čtyři milióny korun. Pithart měl do loňska ve fondu 2,3 miliónu a Špidla dva milióny korun. Loni prosadil ještě ministr financí Jiří Rusnok snížení těchto částek na stejnou úroveň a fondy všech ústavních činitelů se snížily na 1,5 miliónu korun.

Prezident však nemá nárok na nic, neboť Václav Havel o fond nestál s tím, že jeho příjem je dost vysoký na to, aby mohl dělat charitu ze svých prostředků. Hlava státu bere nedaněný měsíční plat 167 400 a náhrady na reprezentaci 145 300 Kč. Premiér a předsedové komor mají 134 900 hrubého a Špidla k tomu má na reprezentaci 17 300 a Zaorálek s Pithartem po 25 200 Kč.

Od roku 1993 tedy státní rozpočet s dispozičním fondem pro prezidenta nepočítal. Za Klause nyní vytáhli do boje poslanci ODS. V červnu Martin Kocourek předložil rozpočtovému výboru požadavek, aby nárok na 1,5 miliónový příspěvek do svého dispozičního fondu získal i prezident. Docílil však přesného opaku. Poslancům se zalíbil návrh předsedy výboru Miroslava Kalouska (KDU-ČSL), aby byl dispoziční fond zrušen všem, a doporučili ho Sněmovně ke schválení. Ta by se k němu měla vyjádřit v příštích dnech.

Feudální přežitek

"Osobní dispoziční fondy jsou feudální přežitek a nepatří do moderních rozpočtových pravidel," odůvodnil svůj návrh Kalousek, podle něhož má o použití státních peněz rozhodovat pouze Sněmovna.

Počátek existence fondu nikdo nevystopoval, mluví se o první republice. Po roce 1989 byla tato zvyklost převzata některými ústavními činiteli, aniž se opírala o nějaký zákon. Desítky let tak špičky čerpaly peníze na charitativní a humanitární účely nikoli ze svého, ale z eráru a navíc mimo zákon. A to přesto, že finanční dary dávali svým jménem. Zákon, který fond legalizoval, vznikl až loni.

Peníze z fondu šly většinou na podporu sociálních institucí, charitativních organizací. Politici z nich přispívali na kulturu, např. vydavatelstvím na vydání knih, které by se jinak zřejmě na pulty nikdy neměly šanci dostat.

Také proto politici dál hájí své fondy jako prospěšnou věc. "Určitý smysl to mělo, lidé se na kancelář Sněmovny dále obracejí a věří, že jim bude pomoženo. To je tradice, stálo by za to ji nějak udržet," prohlásil Zaorálek. Ten jako jediný uvedl, že chce hledat v rozpočtu Sněmovny, zda existuje nějaká možnost, jak dál v charitě pokračovat.

Zachování dispozičního fondu by přivítali i Špidla a Kupka. Podle premiéra se touto formou může pomáhat tam, kde je zákon příliš tvrdý a neumožňuje jinou podporu. "Když zůstane zachován, tak si myslím, že je to rozumné, když ne, pak se nic zvláštního neděje," řekl Právu Špidla. Kupka připomněl, že Pithart přispěl mj. na opravu kaple či na výrobu zvonu, peníze dostávaly i festivaly romské a židovské kultury Khamoro a Devět bran