Povinnou dvouletou „karanténu“ požaduje ve svém programu pro nadcházející volby ČSSD. Šéfové špionů by po tu dobu nesměli pracovat v privátním sektoru, ale zůstali by na přiměřeném místě ve státním aparátu.

„Žijeme ve svobodném státě a každého bývalého šéfa takovéto služby váže přece zákon o ochraně utajovaných skutečností,“ namítá bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor, který se již léta živí jako soukromý poradce v bezpečnostní oblasti.

Politici se podle něj chovají nezodpovědně, pokud chtějí exšpionům práci pro stát nařizovat. „Nejdřív si se službami zahrávají, a když se to otočí proti nim, začnou hovořit o ochranné karanténě,“ míní Šándor. Vysocí zpravodajci by podle něj nabídku na uplatnění dostat měli, její přijetí by ale mělo být dobrovolné.

Velvyslanecké využití

„Funkce vám dá hodně zkušeností se zahraničím, poskytne vám rozsáhlé styky, hovoříte několika jazyky. Dá se tedy předpokládat nabídka práce v diplomatických službách, končící šéf rozvědky by klidně mohl být velvyslancem,“ dodává Šándor.

A podobná slova zaznívají i z úst bývalého ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Růžka. Ten po opuštění funkce pracoval v soukromé pojišťovně, dnes se vystudovaný historik živí jako soukromý školitel. „Viděl bych to ale spíš v rámci dobrých mravů, a ne jako zákonnou povinnost,“ říká Růžek.

Činnost některých bývalých představitelů tajných služeb přitom v minulosti vzbudila rozpaky. Šéf BIS Karel Vulterin působil například po svém odchodu ze státní služby jako ředitel kasina, bývalý ředitel vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík zase obratem začal působit v bezpečnostní komisi ČSSD.