Novela protikuřáckého zákona je výsledkem dlouho vyjednávaného kompromisu. Kromě přenesení zoodpovědnosti zákazu kouření na restauratéry dále zpřesňuje definici veřejných míst, kde se nesmí kouřit, zpřísňuje sankce pro prodejce, kteří podají alkohol či tabák dětem, a nově vymezuje, co jsou kuřácké potřeby.

Novela si mimo jiné klade za cíl zlepšit podmínky pro záchytné protialkoholní stanice, kterých se dnes nedostává.

Ze tří navržených podob vybrali zákonodárci tu nejmírnější, která nechává na provozovateli zařízení, zda jeho podnik bude kuřácký, nekuřácký či bude nabízet obě eventuality. Zákon by měl začít platit od července 2010.

Ve hře byly tvrdší verze zákona

Ve hře přitom byly i dva tvrdší návrhy, přičemž jeden předpokládal úplný zákaz kouření v restauračních zařízeních. Jeden z předkladatelů, poslanec ODS Boris Šťastný, označil zákon za unikátní, neboť ve většině zemí západní Evropy platí úplný zákaz kouření v restauracích, přesto se jej rozhodl podpořit. Pro hlasovalo 109 zákonodárců, proti bylo 31.

Z členských zemí EU platí zatím úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních například v Británii, ve Švédsku, ve Finsku, ve Francii či ve Slovinsku. V Evropě platí zákaz také v Chorvatsku a Černé Hoře.

V Česku se nesmí kouřit ve veřejných budovách, ve vlacích, na nádražích a zastávkách. Kouření v restauracích je omezeno. Podle statistických údajů kouří čtvrtina Čechů.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok na následky kouření více než pět miliónů lidí.