Článek
Výzkumníci se lidí ptali, jaká vládní koalice by jim po volbách nejvíce vyhovovala. Pokud by se vítězem stala ODS, Paroubkovu stranu jako partnera odmítá 65 procent dotázaných, zatímco pro je jen 35 procent.
Obdobně průzkum dopadl i v případě varianty vítězství ČSSD. Její spojení s občanskými demokraty nechce 62 procent, zatímco pro je jen 38.
„Byla by to cesta k nezměrné korupci“
„Doposud debata o velkých koalicích byla vždycky spíš negativní. Hovořilo se o tom, že velká koalice je přímo cesta k nezměrné korupci. V jiných souvislostech nikdy nebyla zmiňována,“ vysvětlil na dotaz Práva šéf STEM Jan Hartl.
Připouští, že velká koalice by měla i své výhody – například dohodu o zásadních věcech jako je důchodová reforma, rozpočtové určení daní či školství. Lidé však prý v tomto kontextu většinou nepřemýšlejí.
„Velká koalice je zásadní nešvar, ale pokud má agendu a byla by dobrá vůle tu agendu naplnit, tak by to nemusela být cesta k bezuzdné korupci, ale mohlo by to mít i pozitivní důsledky,“ soudí Hartl. ODS i ČSSD však daly jasně najevo, že o spolupráci nestojí.
Společnost je rozdělena na dva stejně velké tábory v odpovědi na otázku, zda by pro lidi byla přijatelnější příští vláda pod vedením ČSSD, nebo ODS. Obě strany získaly po 50 procentech odpovědí.
Průzkum nicméně ukázal, že si lidé k jedné či druhé velké straně nejčastěji přejí jako partnera buď stranu TOP 09 vedenou exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, nebo lidovce Cyrila Svobody. Pokud by vyhrála ODS, většinou byl jako vhodný partner zmiňován TOP 09 (58 %) následován KDU-ČSL (50 %). V případě úspěchu soc. dem. je situace obdobná s tím, že pořadí je obrácené. Nejvíce lidí by si k Paroubkově straně do koalice přálo lidovce (50 %) a nepatrně méně dotázaných uvedlo TOP 09 (48 %). Podle Hartla občané pochopili TOP 09 jako stranu, která by mohla zajistit hlasy pro nelevicovou vládu.
Podle nedávných průzkumů volebních preferencí sice ODS již předehnala ČSSD, přesto by však ve Sněmovně nejspíš měli většinu soc. dem. s komunisty. Toto spojení by podle nejnovějších dat STEM však přivítala jen menšina dotázaných. V případě vítězství ODS 17 procent, u vlády vedené soc. dem. to bylo 36 procent.
Na hru se strašákem KSČM lidé už nevěří
Hartl nicméně soudí, že se i tak jedná o poměrně vysoké číslo. „Rostoucí počet lidí je ochoten začlenit komunisty do systému vládnutí ať přímo, nebo nepřímo, a to dokonce i ti lidé, kteří zaujímají antikomunistický postoj,“ soudí šéf STEM s tím, že je to jen zdánlivě paradoxní.
„Oni tvrdí, že politici vytahují komunistického strašáka jednou za čtyři roky akorát před volbami, ale nemyslí to vážně. V mezivolebním období s nimi pečou různé obchody, ať už otevřeně nebo uzavřeně,“ popsal názory veřejnosti Hartl. Proto by podle něj část lidí chtěla KSČM „namočit“ do vládnutí.
Agentura STEM také zjišťovala, koho by si lidé představovali jako nejlepšího premiéra. Zvítězil předseda soc. dem. Jiří Paroubek s 31 procenty následovaný svým největším rivalem, šéfem ODS Mirkem Topolánkem (28 %). Podle ředitele STEM lidé v tomto případě hodnotí politiky podle akceschopnosti, zda dokážou jít za svým cílem a mají vizi. Zároveň musí být natolik praktičtí, aby své představy naplnili. „A tady je jeden za 18 a druhý bez dvou za dvacet. Nespokojenost je velká a relativně těsně vyhrává Paroubek,“ domnívá se Hartl.
Na třetím místě skončil Schwarzenberg (11 %), který je podle jiného průzkumu STEM druhý nejpopulárnější politik. V červnu byl oblíben u 51 procent. Vysvětlením rozdílu může být, že je na jedné straně exministr zahraničí vnímán velkou částí lidí jako věrohodný. Podle Hartla však veřejnosti není příliš známo, zda má i praktické schopnosti a rasanci, kterou by potřeboval jako premiér.
Méně než deset procent získali šéfové KSČM Vojtěch Filip (8 %), Strany zelených Ondřej Liška (7 %) a lidovců Cyril Svoboda (6 %).
Průzkum proběhl od 14. do 15. července mezi 671 respondenty.