Článek
Novela významně mění pravomoci notářů jako soudních komisařů. Ti jsou nově oprávněni přímo vydávat rozhodnutí o dědictví, zatímco dosud předkládali návrh soudu, který provedl kontrolu a vydal rozhodnutí svým jménem.
Tím se ušetří hodně času. Soudům běžně trvalo vydání rozhodnutí měsíc, mnohdy ale i podstatně déle. Nyní si dokonce v některých případech budou moci dědici odnést usnesení o vypořádání dědictví s vyznačenou právní mocí hned po skončení ústního jednání u notáře.
„Bude to pro dědice znamenat velkou časovou úsporu,“ potvrdil Právu člen prezidia Notářské komory ČR a notář v Příbrami JUDr. Ivan Houdek. Současně ale upozornil, že lidé si ne vždy budou moci hned z jednání u notáře odnést rozhodnutí o dědictví.
„Roste rozsah majetku spadajícího do dědictví, což řízení komplikuje, a notář musí s velkou pečlivostí připravit rozhodnutí, zvláště když kontrola soudem již odpadla,“ upozornil Houdek. Urychlení dědického řízení přinese zejména to, že dědicové budou moci dříve disponovat se zděděným majetkem. Ubude i sporů mezi nimi, kdo se má do vypořádání dědictví o majetek starat a jakým způsobem.
Často i bez posudků
V důsledku novely lidé ušetří i nemálo peněz, protože při dědění nemovitostí nebudou muset často předkládat znalecké posudky o jejich ceně. Ty sice zákon pro účely dědického řízení přímo neukládal ani dosud, ale soudy v řadě případů nutily notáře, aby kvůli zjištění obvyklé ceny nemovitosti tyto znalecké posudky požadoval. Stávalo se běžně, že dědic byl osvobozen od dědické daně, nemusel podávat přiznání ani posudek finančnímu úřadu, ale notář od něho přesto chtěl znalecký odhad.
Odhady přitom stojí nemálo peněz. Například odhad bytu může stát i pět tisíc korun, posudky na běžné rodinné domky pak pět až deset tisíc korun.
Nově bude zcela jen na konkrétním notáři, jakým způsobem zjistí obvyklou cenu nemovitého majetku. „Vedle znaleckého posudku se může opřít například o ocenění realitní kanceláře, vycházet z prohlášení dědiců, případně vyžadovat zjednodušený posudek znalce. Záleží vždy na posouzení konkrétní případu,“ řekl Právu viceprezident Notářské komory ČR a notář v Benešově JUDr. Miloslav Jindřich.
Ten současně upozornil, že bez znaleckého posudku se notář neobejde v případech, kdy mezi dědici bude nezletilý či osoba, jíž byl soudem stanoven opatrovník, a to kvůli jejich zvýšené ochraně. Rovněž bude posudek znalce nutný, když vznikne mezi dědici spor o výši ceny majetku.
Někdy postačí potvrzení realitky
K soudům, které jako podklad pro rozhodnutí o dědictví dosud vyžadoval znalecký odhad nemovitostí, patřil i Okresní soud v Příbrami. Notář JUDr. Houdek působící v jeho obvodu bude nyní v běžných případech u garáží a bytů vyžadovat jen potvrzení realitní kanceláře o obvyklé ceně těchto nemovitostí.
U rodinných domků, zemědělských usedlostí a u pozemků pak bude namísto dřívějších komplexních posudků chtít odborné vyjádření soudního znalce o výši obvyklé ceny.
„Ceny bytů a garáží jsou v zásadě všeobecně známy, ale u ocenění rodinných domků a dalších nemovitostí je situace složitější a je třeba vzít v úvahu více faktorů,“ vysvětlil důvod zamýšleného postupu notář.
Podle jeho slov cena za toto odborné vyjádření bude „výrazně nižší“ než za běžný znalecký posudek.
Dědicové ale nemohou čekat, že v případech, kdy nebude vyžadován znalecký posudek, notář přimhouří oči a stanoví cenu na neobjektivně nízké úrovni. Mimo jiné proto, že by na to mohl dědic doplatit při případném následném prodeji zděděného majetku, pokud by byl povinen platit daň z příjmu. Kromě toho z obvyklé ceny majetku patřícího do dědictví se odvozuje i odměna notáři. Čím je vyšší cena majetku patřícího do dědictví, tím je vyšší i odměna notáře.