Chválit budovu musí i ti největší kritikové. Denní světlo dopadá do atria, nad ním se vznáší dalších šest pater paláce. Uprostřed dvorany nelze přehlédnout dvě věže. Červenou a modrou. První ukrývá dvanáct jednacích síní Obvodního soudu Brno-venkov pro civilní i trestní jednání, druhá místnosti pro soud městský.

Symbolem celého areálu je barokní socha archanděla Michaela s vahami a plamenným mečem. Sochu z roku 1728 zapůjčila římskokatolická církev, původně krášlila kostel svatého Michaela v Brně.

Symbolem celého areálu je barokní socha archanděla Michaela s vahami a plamenným mečem. Sochu z roku 1728 zapůjčila římskokatolická církev, původně krášlila kostel svatého Michaela v Brně.

FOTO: ČTK

Na vnitřních stěnách dvorany bezhlesně klesají a stoupají prosklené výtahy, barevné věže spojují schodiště a také pojízdné eskalátory. Ty nejsou jen pro efekt. Jak říká předseda krajského soudu Jaromír Pořízek, jsou tu i kvůli zvýšení bezpečnosti v objektu. „Účastníci jednání se nám tak nebudou hromadit u výtahů. Myslíme si, že tak předejdeme mnoha nebezpečným potyčkám,“ vysvětluje Pořízek. Kromě červené a modré barvy má atrium ještě žluté tóny.

Vstupní dominantou je i mohutná barokní socha archanděla Michaela z roku 1728, představitele spravedlnosti s plamenným mečem. Na dvacet let ji soudnímu paláci zapůjčila brněnská diecéze. I místo, kterému vládne světská spravedlnost, tak může hlídat ta nadpozemská.

„Je to vždycky pěkná podívaná. Jezdím tudy na bruslích tak třikrát čtyřikrát týdně a ještě jsem určitě neviděla všechny odrazy, které plocha paláce v určitou denní dobu nabízí. Až se to dodělá všechno kolem a bude tady zastavovat i víc autobusů, myslím, že to bude docela pěkné,“ pochvaluje si in-line bruslařka Petra pohled na budovu, u jejíž severní stěny vede oblíbená bruslařská a cyklistická trasa.

Dva pohledy na atrium justičního paláce..

Dva pohledy na atrium justičního paláce..

FOTO: ČTK

Funkčnost a účelnost stavby chválí také děkanka Právnické fakulty v Brně Naděžda Rozehnalová. „Výrazně se tím zlepší práce soudců, archivářů a vůbec všech justičních úředníků. Uvolní se ruce i krajskému soudu v Rooseveltově ulici, odkud se městský přestěhuje právě sem,“ domnívá se profesorka.

Stejný názor má i Stanislav Sedláček. „Možná jsme dosud zvyklí na jiný vzhled justičních budov, ale v tomto případě se, myslím, velmi dobře podařilo skloubit účelnost s funkčností,“ říká doktor práv, který má jako zdatný amatérský malíř blízko i k umění.

Podle Jaromíra Pořízka má palác také dokonale promyšlenou vnitřní logiku: „Budova má jediný vchod, ale uvnitř se přístupová cesta větví na mnoho dalších, které návštěvníky či klienty dovedou co nejrychleji na požadované místo. Nové technologie a zázemí výrazně zefektivní provoz i samotných soudů a zastupitelství.“

Palác má 364 kanceláří. Do bloku s městským soudem se postupně přestěhuje 400 lidí, z toho bude 82 soudců. Okresní soud bude mít 110 zaměstnanců, mezi nimi 21 soudců.
K nejčastější kritice – ceně celého objektu – Pořízek dodává: „Postavit takovou budovu za 800 miliónů, jak zněl první odhad, nelze. To pochopí každý. Uvedená cena navíc vycházela z neúplných informací.“