Před měsícem vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) celosvětovou pandemii takzvané prasečí chřipky. Hlavní hygienik ČR Michael Vít řekl, že se sice naplnily obavy z šíření nemoci, ta však má většinou spíše jen středně těžký průběh. Vir Pandemic (H1N1) 2009 se vyskytuje se spíš v mladších věkových skupinách. Zemřeli hlavně lidé, kteří měli závažné chronické onemocnění, uvedl. Vyhlášení pandemie nevypovídá nic o závažnosti choroby, ale jen o jejím šíření.

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula řekl, že škála stadií není optimální. "Uvažuje se velice vážně o tom, že by škála korespondovala s klinickou závažností onemocnění," uvedl. Šíření je dnes podle něj "poměrně výrazné", už není limitované a lze ho pouze zpomalovat. Předpokládá se, že hlášené počty jsou jen vrcholek ledovce, uvedl. Šíření viru nebylo možné zastavit, ani kdyby se hermeticky uzavřely hranice. Opatření by jen zpomalilo putování viru asi o dva až čtyři týdny, vysvětlil.

Rozvoj pandemie se zbrzdil

Nepodařilo se zastavit přesun onemocnění do Evropy, přestože se konala řada opatření k omezení šíření nemoci. Například se zjišťovaly případy nákazy přímo na letištích, zajišťovaly kontakty se spolucestujícími v letadlech, prvním nakaženým se nasazovala antivirotika, vypočetl Vít.

Žádná dosavadní pandemie nebyla odhalena tak brzo a nebyla od počátku tak sledována, uvedla již v červnu generální ředitelka WHO Margareta Chanová. Podle Víta to šíření nemoci nezabránilo, ale zcela určitě zbrzdilo její rozvoj. Brzy se například mohlo začít s laboratorní diagnostikou.

Nyní se vyvíjejí vakcíny. Hotovou vakcínu musí schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA). První vakcína odsouhlasená touto organizací může být dostupná koncem listopadu, uvedl Vít.

Na podzim může být více nemocných

Až nastane pozdní podzim, podmínky pro šíření viru na severní polokouli se změní. Lze očekávat vyšší nárůst případů. Pravděpodobnost, že dojde k mutaci varianty H1N1, je velká. Může však zmutovat i zcela jiný virus, stejně tak může zaniknout. Obecně se dá souhlasit, že druhá vlna bývá horší, působí rychleji a má těžší následky, uvedl Prymula.

Nejzatíženějšími evropskými zeměmi jsou Británie, Španělsko, Francie a Německo, kde počet nakažených stále roste. Podle Víta se v těchto zemích dalo očekávat více druhotných nákaz kvůli nejčilejšímu cestovnímu ruchu. Nyní je v Evropě přes 11 000 případů, z toho nejvíce v Británii.

Česko k dnešku eviduje 20 lidí s nákazou. Ve světě se zatím novou chřipkou A(H1N1) na světě nakazilo již více než 100.000 lidí a potvrzeno bylo 441 úmrtí.