„Jsme nyní jedna velká rodina. Fakt nekecám,“ řekla Právu v pondělí žena středního věku před Hospodou pod kopcem, kde zrovna hasiči z Jeseníku přivezli místním plastové barely na vodu, čisticí a dezinfekční prostředky.

„Držíme spolu a makáme nepřetržitě. Když se někdo odejde vyspat, okamžitě ho někdo zastoupí. Jsme perfektní parta a funguje nám to. Však vidíte, že nesedíme a děláme, co se dá, abychom to tady dali co nejdříve do pořádku,“ přidal se jeden ze zdejších dobrovolných hasičů.

Pochvalují si i vojáky

„Co ti kluci tady dokázali, je úžasné,“ převzala iniciativu zase žena a konstatovala, že stejně může hovořit i o vojácích ze Samostatné záchranné roty Olomouc, kteří Tomíkovickým pomáhají od neděle. „Rychle zapadli. Kdyby neměli uniformy, nepoznali byste, že nejsou zdejší,“ pokračovala a dodala, že i to je jeden z důvodů, proč i hospoda má nepřetržitě otevřeno.

„Když makáte do roztrhání, potřebujete se i občerstvit. Proto nezavíráme. Já ale hospodskou nejsem. Tou je moje dcera. Na kutě ale odcházela až dnes v šest ráno, a tak teď spí a já ji tady jen zastupuji. Někdo tu prostě být musí,“ vysvětlila. To hodiny ukazovaly
už na desátou.

Zdejší hasiče i vojáky si nemohl vynachválit ani starosta Žulové Zdeněk Lučan (nezávislý). „Ti kluci se dali dohromady koncem minulého roku a jsou super. Jsem rád, že je tady máme, stejně jako vojáky,“ uvedl Lučan.

„Je nás tady celkem šestnáct, včetně občanských zaměstnanců z Libavé, kteří sem přijeli s těžkou technikou. Čistíme nyní především koryto Vidnavky od nánosů nečistot a naplavenin a také odvodňovací strouhy, aby voda měla kam odtékat,“ řekl Právu velitel „tomíkovických“ vojáků Petr Jahn.

„Jsme teprve na začátku úklidu. Nejdůležitější je teď vyčistění řeky a kanálů. To kdyby voda, zaútočila znovu. Předpověď zrovna příznivá není. Stejně potřebné je zprovoznění propadených silnic a mostů tak, aby osada byla průjezdná z obou stran. To však tak rychle asi nepůjde. Vidím to tak minimálně na čtrnáct dnů,“ prohlásil starosta a i on pak ocenil, jak si lidé navzájem pomáhají a jsou k sobě vstřícní.

„Je však otázkou, co nastane, až ta hrůza na ně dolehne. Nyní všichni makají a moc nepřemýšlejí,“ dodal Lučan.