První úkol, který si ministr vnitra sám dal, byl předložit vládě do konce srpna analýzu možnosti využití testu integrity. V termínu to nestihl, o testu totiž panovaly neshody. Odpor k řízené provokaci, která měla být součástí testu, byl i ve státních orgánech tak silný, že se ministerstvo rozhodlo (zatím?) nezahrnout do návrhu předstíranou nabídku úplatku. Uvidíme ale ještě, co nakonec ministr vládě předloží.

Doporučené články

Vymezení testu integrity by mělo sloužit k návrhu zákona. Ten by měl příští rok zavést kontrolu majetkových poměrů pro bezpečnostní sbory, ozbrojené síly, státní zástupce, soudce a úředníky jak státní správy, tak i části samosprávy. O řízenou provokaci, která by mohla být součástí testu, se odborná i laická veřejnost zajímá už od loňska, kdy s ní přišla nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Její návrh již tehdy vyvolal námitky a protesty.

Tato americká úprava je ale v Evropě stěží uskutečnitelná. Již několikrát, například v případě Portugalska v roce 1998, ji odmítl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Právní stát nemůže povzbuzovat či svádět k trestné činnosti. Také český zákon o soudních rehabilitacích oprávněně považuje činnost bezpečnostních složek, pokud vyprovokovaly, organizovaly nebo řídily trestnou činnost, za tak podstatnou vadu řízení, že sama o sobě postačila k rehabilitaci obětí předchozího režimu. I ten, kdo se v režii StB, nevěda o ní, dopustil násilí, byl právem rehabilitován.

Něco jiného je použití operativněpátracích prostředků, a to použití informátora (nepolicisty) a v trestním řízení pak sledování osob a věcí, předstíraný převod a v případech určených zákonem i použití agenta z řad policie. I změny zákonů, aby se tyto prostředky daly lépe použít v boji proti korupci, jsou namístě.

Namístě jsou i další novely, například radikální změna dosavadní úpravy kárné odpovědnosti soudců, a samozřejmě zjišťování majetkových poměrů všech osob působících ve státních orgánech - zákonodárných, výkonných i soudních.

Potřebná jsou i jiná opatření. Proč například v úřadovnách cizinecké policie i jinde stále nejsou jednotlivá pracoviště oddělena od okolí pouhým sklem, jak se o tom mluví už deset let? Prý to nejde, taková nedůvěra by úředníky urážela...

Ministerstvo se původní představy ministra vnitra Stanislava Grosse o řízené provokaci nechce jen tak vzdát. Grossovi ji ostatně schválením jeho zprávy o boji proti korupci z loňského dubna, v níž byl záměr řízenou provokaci zákonem upravit, posvětila ještě Zemanova vláda. I dnes si ale ministerští pohrávají s rozšířením již existujícího institutu předstíraného převodu, kdy osoba, která je požádána o úplatek, předstírá jeho předání a úředník je při přebírání úplatku nebo krátce po něm policií zadržen.

Vnitro stále koketuje s myšlenkou, že státní orgány mají přímo vytvářet podmínky, za nichž si podezřelá osoba řekne o úplatek. Říci si má sice sama, ale podmínky jí k tomu umně vytvoříme. Zde by bylo dobré oprášit rakousko-uherský trestní zákoník z roku 1873 (zrušen u nás bohužel v roce 1951), který státním orgánům a úředníkům zakazoval pod nejpřísnějším trestem působiti k tomu, /.../ aby byl podezřelý usvědčen tím, že by jej hleděli svésti, aby podnikl nějaký trestný čin, aby v něm pokračoval nebo jej dokončil nebo aby byl tajně zjednanými osobami sveden...

Ve Štrasburku mají dnes na právo na spravedlivý proces, zaručený i českou Listinou základních práv a svobod, stejný názor jako náš vídeňský říšský sněm v někdejším mocnářství. Jsme prostě stále v Evropě, ne v USA.

PRÁVO 13. října