Akademici mluví o nekompetentnosti lidí, kteří o škrtech rozhodli, i o tom, že projdou-li, instituce nepřežije. Jsou odhodlaní vyjít do ulic.

Podle plánů by měla akademie dostat na následující roky méně státních peněz. Ve srovnání s letošním rozpočtem přesahujícím mírně pět miliard korun by přišla příští rok o více než miliardu, další o 1,7 mld. a v roce 2012 o 2,4 mld. Kč.

Škrty navrhla vládní rada pro výzkum a vývoj. Podle ní AV ČR vykazuje ve rovnání s vysokými školami nižších výsledků, a měla by proto dostávat ze státního rozpočtu na vědu a výzkum méně peněz, naopak VŠ by si měly přilepšit. Návrhy rady by měla vláda posoudit v pondělí.

Spor o kafemlejnek

Rada se v kritice akademie opírá o bodové hodnocení výzkumné práce, tzv. kafemlejnek, který mechanicky přepočítává body na peníze. Tento způsob přitom odborníci tvrdě kritizují více než pět let. Směšuje totiž výsledky oborů v celek, bez ohledu na jejich náročnost a na hodnotu na národní a mezinárodní úrovni.

Archeologický ústav za příklad absurdity udal hodnocení nekrologu čelního archeobotanika Emanuela Opravila otištěném v prestižním časopise Preslia. Získal 42,5 bodu. Pětisetstránková monografie se sebevětším ohlasem by ale měla údajně dostat maximálně čtyřicet.

Mnozí akademici mluví otevřeně o nekompetentnosti členů rady, kteří obory hodnotí. Šéf archeologů AV ČR Luboš Jiráň řekl, že ji využila skupina lidí, jejímž cílem je od devadesátých let akademii zničit. Doplnil, že škrty by u nich v ústavu ohrozily mimo jiné letecký průzkum, programy mapování archeologického dědictví, publikační činnost či účast na významném mezinárodním projektu Keltové v Evropě.

Rada změny hájí

Sekretář rady Marek Blažka změny pro Právo bránil: „Dvacet let po revoluci dochází k ustanovení poměrů běžných ve vyspělých zemích. V nich většina výzkumu a vývoje probíhá na vysokých školách.“

Námitky k odbornosti členů rady odmítl. Za hodnocení projektů – ročně je jich řešeno 6000 a výzkumných záměrů asi 250 – a jejich výsledků podle něj odpovídají poskytovatelé. Rada není ovšem v názoru na kafemlejnek jednotná. Člen komise pro hodnocení výzkumu a vývoje Pavel Baran, jinak ředitel Filozofického ústavu akademie, se přiklonil ke kritikům. Myslí si, že systém upřednostňuje kvantitu před kvalitou.

„Kafemlejnek je naprosto neudržitelný. Nelze poměřovat výsledky výzkumů třeba v historii a biologii,“ řekl.

„Systém nerespektuje ani princip ekonomické náročnosti ve vědě. Bod vyrábíte za jiných podmínek v teoretické chemii a za jiných v astronomii, kde potřebujete dalekohledy za milióny. Nelze také srovnávat akademii dostávající jen peníze z kapitoly na výzkum s veřejnými vysokými školami, jež mají peníze také z jiných složek státního rozpočtu,“ shrnul Baran.

Chystá se sněm

Blažka označil radou navržené změny za zlepšení historicky nastaveného rozdělení financování podle výsledků. „Vše je stanoveno zákonem. Bez jeho úpravy nelze státní prostředky rozdělovat jinak,“ doplnil s tím, že úprava legislativy by vyžadovala dlouhá jednání.

„Na současném znění se všichni důležití aktéři v oblasti výzkumu a vývoje shodli a zákony nelze měnit jen podle momentálních požadavků jedné ze stran,“ podotkl Blažka.

Podle něj AV může získat finance i jinde, třeba ze strukturálních fondů placených Evropskou unií a ČR.

Vypjatou situaci bude řešit úterní mimořádné zasedání akademického sněmu v Praze.

Státní rozpočet na výzkum, vývoj a inovace byl kvůli ekonomické krizi na následující tři roky zmrazen, a to na částku mírně přesahující 24,8 mld. Kč ročně. V ČR celkem pracuje ve výzkumu 26 276 pracovníků, na akademii je z nich 12,4 procenta.