Mluvčí univerzity Václav Hájek ale tvrdí, že se místa uvolní v dalších třech měsících. "Sestavíme seznam neuspokojených žadatelů a jejich žádosti budeme vyřizovat podle toho, jak jiní posluchači studium ukončí nebo opustí. V minulém roce tak neuspokojených žádostí zůstalo nakonec jen několik set," řekl Právu mluvčí.

Slováci jsou na tom lépe?

Na českých vysokých školách studuje stále více zahraničních posluchačů. V minulém akademickém roce to bylo podle ministerstva školství téměř 10 tisíc lidí, z nichž dvě třetiny tvořili Slováci. Studují-li v češtině, mají statut českého studenta, takže nemusí za vzdělání platit a mají nárok na kolej. Na UK je podle Hájka takových posluchačů asi 3200.

Někteří čeští studenti tvrdí, že jejich slovenští kolegové jsou při přidělování kolejí zvýhodněni. Jedním z kritérií, která rozhodují, je totiž "časová dostupnost" - doba, kterou vysokoškolák potřebuje, aby dojel ze svého trvalého bydliště do místa výuky.

Pilní mají plus

"Od tohoto akademického roku se kritéria přidělování kolejí výrazně změnila, časová vzdálenost už není tím nejdůležitějším faktorem. Posluchači dostávají body za jednotlivé minuty, ale v určité časové vzdálenosti se již přičítání bodů zastaví, takže například slovenští studenti nemají oproti českým výhodu," tvrdí ale mluvčí.

Podle něj hraje důležitou roli při udělování kolejí prospěch. Čím lepší, tím větší jsou šance - děkani fakult totiž mají určitou kapacitu míst vyhrazenou právě pro pilné studenty.

Pražská ČVUT má letos k dispozici 8342 lůžek na kolejích a dalších 700 si pronajala v hotelích či ubytovnách. I tak asi 1000 až 1500 žadatelů zůstane neuspokojených. "V říjnu se mohou ještě lůžka uvolnit, protože někdo nenastoupí nebo skončí studium. Ale půjde o desítky míst," řekl Právu ředitel Správy účelových zařízení ČVUT Radim Menšík.

Hlavním kritériem pro získání koleje byla podle něj dojezdová vzdálenost a zlomovou hranicí čas 140 minut - kdo dojíždí delší dobu, měl by kolej dostat. Nesmí však studovat déle, než je dána standardní doba výuky plus jeden rok.

Na Masarykově Univerzitě v Brně se podle kancléřky Ivy Hollanové k 1. říjnu sešlo 7081 žádostí a ubytováno bylo 3898 studentů. "Místa ale přidělujeme průběžně. Každý týden mohou posluchači v našem informačním systému potvrdit, že jejich zájem o lůžko trvá, a pokud se nějaké uvolní, mají šanci," informovala kancléřka.

Na univerzitě nejdříve lůžka přidělili posluchačům, kteří v Brně studují prvním rokem a dojíždějí do školy déle než 45 minut. Zbylá místa se rozdělila podle dojezdové vzdálenosti.

"Chtěli jsme studentům dát šanci rok bydlet na koleji, aby se v Brně zorientovali, poznali prostředí a zjistili, jak vypadá situace s priváty. Současně jsme neubytovávali studenty, kteří měli takový prospěch, že se v rámci svého studijního programu ocitli v druhé polovině žebříčku posluchačů," vysvětlil rektor univerzity Jiří Zlatuška.

Dotace na ruku

Tvrdí ale, že je nutné řešit základní problém, kdy studenti, kteří kolej nezískají a opatří si bydlení soukromě, nemají nárok na dotaci na ubytování od státu. V praxi tak stát vlastně podporuje jen posluchače, kteří se dostanou na kolej, zatímco ostatní mají smůlu a bydlení si musí platit ze své kapsy.

"Tento systém přidělování dotací se musí změnil. Kdyby měl zůstat tak, jak je dnes, bylo by lépe dotace úplně zrušit," tvrdí rektor.

Ministerstvo takovou změnu chystá od září 2004. Místo aby peníze dostávaly přímo vysoké školy, které pak z nich dotují bydlení na kolejích, měli by příspěvek na ubytování obdržet přímo studenti, a to formou stipendia. Sami se pak rozhodnou, zda peníze použijí na bydlení na koleji, nebo si radši s kamarády společně pronajmou byt.