Hlavní obsah

Dohnal čelí trestnímu oznámení kvůli hospodaření NKÚ

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Aktualizováno

Kvůli chybám v hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) čelí jeho prezident František Dohnal trestnímu oznámení, které již prověřuje policie. Poslance o tom informoval při středečním jednání sněmovního kontrolního výboru šéf Vladimír Koníček (KSČM).

Foto: René Volfík, ČTK

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal

Článek

Jak uvedl, obrátil se na něj dopisem pracovník oddělení hospodářské kriminality Služby pro odhalování korupce a finanční kriminality s žádostí, aby mu výbor poskytl veškeré dokumenty, které poslanci k Dohnalově kauze shromáždili.

"Požádal mě o závěry poslanecké kontroly a o naši součinnost při šetření,“ uvedl Koníček. Jak později upřesnil, trestní oznámení se týká podezření z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Dohnal prohlásil, že o trestním oznámení nevěděl a nemůže se k němu vyjádřit.

Kontrolní výbor ve středu  rozhodl o tom, že Sněmovna vypíše výběrové řízení na znalecký ústav či auditorskou firmu, která by do konce tohoto roku prověřila hospodaření úřadu. Nezávisle na tom chystá kontrolní výbor návrh na kárnou žalobu na Dohnala. Na jejím konci může být až návrh prezidentovi na odvolání šéfa Úřadu z funkce.

Kauza je prý zpolitizovaná

Mezi poslanci a Dohnalem to při středečním jednání opět jiskřilo. Koníček obvinil šéfa NKÚ z toho, že veřejně zpochybňuje oprávnění poslanců při kontrole práce jeho úřadu. "Podle zákona nikdo jiný, než poslanci nemůže NKÚ kontrolovat,“ prohlásil předseda výboru. Dohnal zopakoval, že podle něho nemůže být poslanecká kontrola nezávislá, neboť jde o zástupce politických stran. Nezávislý audit má posoudit, nakolik jsou jejich závěry ve zprávě pravdivé či nikoli.

Velký spor se rozhořel o to, kdo ho bude dělat. Libor Ježek (ODS) navrhoval, aby to bylo svěřeno soudním znalcům, Dohnal podpořen částí poslanců žádal prověrku auditorem. Podle Ježka znalecké firmy ale mohou nabídnout více než jen standardní audit. Je přesvědčen, že pokud by prověrku dělali auditoři, pak by jejich zjištění ještě museli posoudit i soudní znalci, což by vše jen prodloužilo..

Dohady se vedly i o rozsahu nezávislé prověrky. Ježek navrhoval, aby to bylo období od začátku roku 2005 až do konce roku 2008 s tím, že některé vybrané operace by se prověřovaly až do poloviny roku letošního.

Potíže při kontrolách

Podle Dohnala prý sice kauza, kterou odstartovali členové kolegia NKÚ svou stížností na některé nesrovnalosti v hospodaření úřadu, činnost NKÚ neochromila, ale promítá se do ní. "Atmosféra v kontrolovaných organizacích není dobrá. Ti, co mají předkládat veškeré účetní doklady ke kontrole, říkají – co vy nás máte kontrolovat, když to sami děláte špatně,“ uvedl Dohnal.

Na to reagoval Václav Šlajs (ČSSD) otázkou, zda se Dohnal cítí za tento stav, kdy klesá prestiž NKÚ, odpovědný. "Neuvažoval jste o tom, že byste v zájmu navrácení autority úřadu rezignoval na svůj post?“ Zeptal se poslanec. Dohnal odpověděl, že "obnovit důvěru může nezávislý audit“.

Stížnost se členům kolegia vrátila jako bumerang, protože důkladná kontrola posoudí i to, jak oni v uplynulém období pracovali.

S tím, že kontrolu bude provádět nezávislá firma je Dohnal spokojen, jen vyjádřil obavu, zda bude někdo schopen takto pojatý návrh na audit v rozumné době a za rozumné peníze nabídnout. Jeho úřad poskytne vybrané firmě ke splnění jejího zadání veškeré požadované informace. Je přesvědčen, že jeho úřad zákon neporušil.

Poslanci ve své zprávě o šetření, při kterém prověřovali upozornění členů kolegia, kritizovali Dohnalův úřad za nehospodárné nakládání financí. Například sám šéf měl užívat dva byty, ačkoli ze zákona má nárok jen na jeden. Dohnal již krátce před volbami oznámil, že luxusní bydlení, za které NKÚ platí měsičně 76 tisíc korun, opustí.

Tak snadno nelze ale vyřešit jiné věci, na které poukázali poslanci. Úřad třeba zbytečně vydává milióny na drahé nájmy za kanceláře v krajích, ačkoli původně sídlil ve státních budovách. Přestože NKÚ snížil počet svých pracovišť z 19 na devět, oproti roku 2006, kdy dal za vyšší počet jen tři milióny korun, loni to už bylo o pět miliónů více.

Koníček ve středu upozornil na další nesrovnalosti v dokumentech Úřadu. Uvedl případy nákupu uměleckých děl, kde neodpovídají ceny uvedené číslicemi těm vypsaným slovy. Podle něho je podivné, že vypsané sumy jsou nižší o zhruba pět procent. Vyslovil podezření, že tento rozdíl je výše obvyklé provize za prodej uměleckých děl.

Reklama

Výběr článků

Načítám