Langer žádal povýšit policejního prezidenta, brigádního generála Oldřicha Martinů na generálmajora a jeho náměstky, plukovníky Ivana Bílka a Jiřího Houbu, na brigádní generály. O nich ale Fischerova vláda už nejednala. Navíc Houba, jak už Právo informovalo, se chystá v létě z funkce odejít.

Zmínění policisté o povýšení přišli už Klausovým rozhodnutím, který 8. května slavnostní akt, jenž bývá součástí oslav státního svátku, neuskutečnil s odůvodněním, že ten den jmenuje Fischerův kabinet. Mezi politiky se ale říkalo, že Klaus ve skutečnosti nechtěl jmenovat generály, které mu jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil navrhovala Topolánkova vláda.

Nyní Klaus jmenuje generály výjimečně v Den ozbrojených sil 30. června. Ale jen vojáky, policisté by měli přijít na řadu tradičně až 28. října.

"Myslím si, že je to škoda. Je to největší bezpečnostní sbor, a navíc v něm slouží lidé, kteří si to svojí prací, včetně reformy policie, zaslouží,“ komentoval Langer pro Právo rozhodnutí Fischerova kabinetu.

Vláda schválila jen vojáky

Jak Právu sdělil Langerův nástupce Martin Pecina, návrhy na povýšení policistů do generálských hodností přichystá. "Toto jmenování je ke Dni armády, my budeme navrhovat až v řádném termínu k 28. říjnu,“ řekl. To se už ale nemusí týkat lidí, kteří sloužili za Langra.

Jak v pondělí uvedl Fischer na tiskové konferenci po jednání vlády, sedm schválených návrhů hned podepsal a odeslal na Hrad.

Již od května čekali na povýšení tři plukovníci – velitel českého letectva Jiří Verner, šéf Vojenské policie Vladimír Ložek a náčelník štábu velitelství podpory Přemysl Škácha. Návrh tehdy schválila ještě Topolánkova vláda.

Nyní jsou i v seznamu Fischerovy vlády. Zároveň s nimi nově povýší prezident z brigádního generála na generálmajora také inspektora české armády a zástupce náčelníka generálního štábu Čestmíra Tesaříka.

Novými brigádními generály se stanou náčelník štábu Vojenského zpravodajství Jan Bureš, náčelník spojovacího vojska Jan Kaše a náčelník vojenské zdravotnické služby Pavel Zbořil.