Hlavní obsah

Ústavní soud odmítl vydání obrazů příbuznému oběti holocaustu

– Brno

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Michala Klepetáře, jenž se s Národní galerií a ministerstvem kultury neúspěšně soudil o 43 obrazů ze sbírky Richarda Poppera, židovského obchodníka zavražděného nacisty. Klepetář neuspěl ani s návrhem na zrušení části zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, podle níž mohou umělecká díla zabavená za války Židům získat zpět jen jejich potomci, nikoliv vzdálenější příbuzní.

Foto: Ronald Wittek, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Klepetář je Popperův prasynovec a k obrazům se nedostal právě kvůli sporné části zákona. Ústavní soud ale jeho argumenty nepřijal a stížnost i návrh odmítl pro zjevnou neopodstatněnost a neoprávněnost navrhovatele. ÚS rozhodl bez veřejného jednání a usnesení zpřístupnil v elektronické databázi.

Obchodník Popper zemřel i s manželkou a jedinou dcerou za druhé světové války v lodžském ghettu. Podle dostupných informací před válkou žil v Brně a pracoval například pro Rosickou báňskou společnost. Popper patřil k významným sběratelům a mecenášům. Údajně míval díla nizozemských, francouzských, německých a španělských malířů z 15. až 19. století

Klepetář a jeho bratr se řadu let soudili se státem o navrácení sbírky. Oba tvrdili, že přinejmenším 43 obrazů nyní spravuje Národní galerie ve sbírce starého umění. Obvodní soud pro Prahu 1 ani Městský soud v Praze jim nevyhověly. Nepomohlo jim ani rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v roce 2007 vrátil případ na začátek.

Sporné ustanovení zákona říká, že stát musí bývalým majitelům bezúplatně převést umělecká díla odňatá Židům od 29. září 1938 do 4. května 1945. "Pokud tato osoba (bývalý majitel) zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli," stojí v zákoně.

Ústavní soud se ustanovením blíže nezabýval. "Ústavní soud zdůrazňuje, že se nikterak nevyjadřuje k otázce 'správnosti', 'vhodnosti', 'účelnosti' či jinak určené 'přiléhavosti' ustanovení, jež stěžovatel napadl," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Vladimír Kůrka.

Oběti holokaustu přišly za druhé světové války o tisíce uměleckých děl. Mnohé z nich se později dostaly do různých galerií a muzeí. Díky zákonu o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem se alespoň část děl vrací rodinám bývalých vlastníků. Podobný osud měla například sbírka právníka Emila Freunda nebo brněnského mecenáše Arthura Feldmanna.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám