Prvním pacientem byl 39letý muž z Ostravska, který má epilepsii jako následek zánětu mozkových blan, který dostal, když mu bylo 1,5 roku. Od té doby měl epileptické záchvaty téměř denně.

Druhým pacientem byl 17letý mladík ze Šumavska, který kromě každodenních epileptických záchvatů, a to velmi silných, má ještě srdeční vadu, na kterou byl již operován.
Každý z pacientů byl na sále zhruba 2,5 hodiny.

Nový vagový stimulátor

:. Nový vagový stimulátor  FOTO: Václav Pergl, Právo

Během tří dnů by měli být oba pacienti propuštěni do domácího léčení a pak budou chodit na pravidelné kontroly. Stimulátor stojí přibližně 280 000 korun a hradí ho zdravotní pojišťovna.

Ročně 5000 nových případů

V České republice žije v současné době přibližně 70 000 nemocných s epilepsií. Ročně jich přibude zhruba 5000. Tito pacienti se léčí pomocí léků, tzv. antiepileptiky. U 30 procent ale léky nejsou dostatečně účinné. U těchto pacientů pak lékaři uvažují o chirurgické léčbě. U mnohých lze totiž identifikovat místo v mozku, kde záchvaty začínají a odkud se dále šíří. Pokud neurochirurg tuto část mozku chirurgicky odstraní, je velká šance, že pacient bude nadále bez záchvatů.

„Nicméně jsou pacienti, kde toto místo vzniku záchvatů nelze identifikovat, případně nelze chirurgicky bezpečně odstranit. A těmto pacientům pak nabízíme léčbu stimulací nervus vagus,“ řekl Právu primář docent Tichý.

Malý přístroj pod kůži

Při operaci neurochirurgové u každého pacienta vždy udělali dva zhruba pěticentimetrové řezy, a to na krku a nedaleko klíční kosti.

Stimulace nervus vagus je totiž metoda, kdy malý přístroj podobný kardiostimulátoru umístěný pod kůži na levé straně hrudníku vysílá pomocí elektrody připojené k vagovému nervu na levé straně krku elektrické impulsy do mozku, kde působí několika různými mechanismy k potlačení záchvatu.Vagový (bloudivý) nerv je důležitá komunikační dráha mezi tělem a mozkem.

Uvedená terapie tedy není operací mozku. Pulsní generátor je malý disk zhruba o průměru 50 mm a tlušťce 7 mm. Generátor neurochirurgové vyzkoušejí již přímo na operačním sále, a pak ho naprogramují. Poté generátor posílá slabé elektrické pulsy do mozku automaticky 24 hodin denně. Stimulace obvykle probíhá po dobu 30 sekund, po kterých následuje pět minut nečinnosti, ale nastavení může být různé. Tím se předchází epileptickým záchvatům.

Záchvaty zcela nezmizí

Lékaři ale přiznávají, že pacientům, kteří tuto léčbu podstoupí, epileptické záchvaty zcela nezmizí. Efekt nelze také očekávat během několika dnů nebo týdnů, ale dostavuje se postupně během měsíců a let. Epileptické záchvaty se podstatně sníží a jejich průběh je lehčí.
Tato metoda umožňuje zvládnout i mimořádné situace, a to pomocí magnetu, který vypadá jako hodinky. Když pacient cítí, že epileptický záchvat přichází, přiloží magnet ke generátoru a ten okamžitě začne vysílat signály do mozku. Dokáže tak zastavit záchvat nebo zkrátit jeho dobu, snížit závažnost a zlepšit i fázi zotavení po záchvatu.

Metoda není nová

Metoda stimulace nervus vagus není nová. V klinické praxi se již používá deset let, a to v epileptochirurgických centrech v Brně a v Praze. Dosud byla u nás použita u téměř 300 pacientů. Ve Fakultní nemocnici Motol ji provádějí jak u dětí, tak u dospělých.

Poprvé v ČR ale včera byl implantován přístroj nové generace, který má řadu výhod proti tomu, který se používal doposud.

„Pulsní generátor je zhruba poloviční vůči dosud používaným. Vydrží také dvakrát déle, tedy až 10 let a pacienta méně zatěžuje. Technicky jde o zcela novou technologii, přinášející i možnost nových stimulačních programů. V budoucnu bude možné nově zaváděné programy nahrát již do stávajících přístrojů, které pacienti již mají pod kůží. Tím se může zvýšit účinnost těchto přístrojů,“ říká docent Pavel Kršek, z Kliniky dětské neurologie a Centra pro epilepsie Motol.

Mobil nevadí

Výzkumy ukázaly, že tento nový stimulátor nemá vliv na mobilní telefony a dokonce s ním pacient může i bezpečně procházet rámem na letišti.

„Hlavní ale je, že se pacientovi s epilepsií zlepší kvalita života, protože četnost epileptických záchvatů se sníží a jsou mírnější. To ho vrací do běžného života,“ uvedl docent Pavel Kršek.