Článek
"Nejchladněji bylo v noci ze čtvrtka na pátek, kdy teploměr klesl k minus dvojce. Během dne se teploty pohybovaly okolo minus jednoho stupně. Napadly zhruba dva centimetry sněhu a opět je bílo,“ konstatoval meteorolog z polské observatoře na 1602 metrů vysoké Sněžce, kde v průběhu uplynulého týdne mráz atakoval tři stupně pod nulou.
Páteční teploty v horských střediscích nepřevýšily šest stupňů. Mráz a chumelenice uprostřed jara nepředstavují v Krkonoších žádnou raritu. Sníh nezřídka zasype vrcholy nejvyšších českých hor uprostřed léta. Dozvuky zimy ovšem většinou přicházejí kolem desátého června, kdy se zároveň citelně ochladí.
"Není výjimkou, že v tomto období napadne až patnáct centimetrů sněhu. Letos dost možná kvůli předchozím teplotním výkyvům přišla studená vlna dříve. Rozhodně však podle toho nelze určit klimatický průběh léta,“ konstatoval dlouholetý pozorovatel krkonošského počasí Valerián Spusta ze Špindlerova Mlýna.
V Mapě republiky naměřili třináct metrů sněhu
Krkonoše stále místy pokrývají pozůstatky na sníh výjimečně bohaté zimy. Sníh se nejdéle, často do konce července drží v místě pod Studniční horou podle tvaru bývalého Československa zvaném Mapa republiky. Výška sněhové pokrývky zde nezřídka dosahuje sedmnácti metrů. Letos tady naměřili třináct metrů.
Mezi krkonošskými horaly se říká, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do Krkonoš léto. Traduje se také, že kdysi vydržel sníh na tomto místě až do další zimy. Tradičně dlouho leží také ve Velké jámě v Obřím dole, ale toto místo není vidět a je veřejnosti nepřístupné.