Novela jednacího řádu zavádí takzvaný vázaný mandát a nově stanovuje povinnost předkládat přenos vládních kompetencí z národní na evropskou úroveň k souhlasu parlamentu. Bez tohoto souhlasu nemohou být kompetence přeneseny.

Klaus se rozhodl zákon nepodepsat, ale zároveň jej nevetoval. Ústava takovouto možnost připouští a zákon vstoupí v platnost.

Klaus se rozhodl, že "nebude blokovat shodu, která vznikla v parlamentu nad zákonem o jednacím řádu Sněmovny. Svůj podpis však pod zákon připojit nemůže, protože by tím vyvolal klamné zdání, že s praxí, kterou tento zákon představuje, vyjadřuje svůj souhlas," stojí v prohlášení Hradu.

"Zákon je vnitrostátním prováděcím předpisem k Lisabonské smlouvě a jeho přijetím Ústavní soud podmínil její soulad s českou Ústavou. Podřizuje alespoň ty nejzávažnější postupy zástupců české vlády v Evropské radě a v Radě EU předchozímu souhlasu parlamentu a tím na vnitrostátní úrovni mírně eliminuje unijní demokratický deficit. Něco takového zde mělo a mohlo být již dávno, bez ohledu na Lisabonskou smlouvu," uvedl prezidentův mluvčí Radim Ochvat.