Byla klerikální, ale ne zase moc klerikální. Rozvíjela průmysl, ale ne přehnaně. Dávala peníze na armádu, ale jen tak, aby nebyla silná. Atd. Z takové Kakánie jako by si brali vzor poslanci ODS. I oni jsou totiž pro referendum, ale ne zase pro všeobecné referendum. I oni jsou pro integraci, ale ne zase pro tak velikou integraci. I oni jsou pro Evropu, ale ne zase pro tak velikou Evropu. Částečné těhotenství vítají, před úplným varují. Zvláštní představy.

Naštěstí se integrační proces valí Evropou už půl století a v poslední době se, opět naštěstí, zrychluje. Díky němu Německo nenapíná své ekonomické a politické svaly ve svém "národním zájmu", nýbrž v zájmu evropanství (platí více než 20 % rozpočtu Unie). Díky integračnímu procesu zmizela příčina dvou posledních světových válek, totiž "dědičné" nepřátelství mezi Francií a Německem. Díky postupnému sjednocování žije starý kontinent v nejdelším období míru ve své historii a poskytuje svým obyvatelům životní standard, v minulosti dostupný jen nejvyšší vrstvě. Vděčně zaznamenejme podíl Spojných států, totiž Marshallův plán a deštník NATO. Obé by však ve staré, národně opuchlé Evropě přišlo vniveč. Co mohou zejména malé země prodělat na co nejtěsnější integraci hospodářské i politické? Ví-li to ODS, pak to střeží jako státní tajemství a místo toho vydává jen nekompetentní a falešné zvuky.

Proces směřující ke vzniku Spojených států evropských kdesi v převelice vzdálené budoucnosti zdá se být nezvratný. Česká republika má dvě možnosti. Může cíl odmítnout. V tom případě bude postupně odstavena na vedlejší kolej jako nepotřebný kafemlejnek. Může se však naopak podílet na nelehkém stavění cesty k onomu cíli. Přitom hlasitě připomínat starším (co do délky integrace) a silným, aby nespěchali přespříliš. Že ne všichni členové EU prožili padesát let ve svobodě, takže termín národní suverenita je u nových členů ještě hýčkané dítě, že velcí a silní musí pochopit strach nových a malých ze šlápnutí na svoje kuří oka od nedočkavců.

Nevidím důvod, proč by se takovým hlasům malých nenaslouchalo, a nevidím důvod, proč by se česká vláda chovala při jednáních jinak. Je však důvod věřit, že poslanci ODS, být to v jejich moci, by nejraději z Evropské unie učinili novou Kakánii.

PRÁVO 9. října