Premiér současně chce, aby byla vláda při projednávání rozpočtových rámců jednotná a nesklouzla do urputné hádky o to, kdo co urve. Fischer tak chce dodržet své předsevzetí, aby se jednání vlády nezměnila v diskusní klub, ale věcně se vypořádávala s problémy, jejichž řešení by byla zevrubně předjednaná. Proto rozpočet probírá nejen s ekonomickými ministry své vlády, ale i se členy Národní ekonomické rady vlády.

Samotní ministři jsou odhodláni spořit a připravit rozumný rozpočet, zároveň ale čelí tvrdému tlaku svých úředníků a vedoucích odborů, které zdědili po svých předchůdcích. Podle představ ministerských úředníků by ministři měli prosadit pro resorty dalších 80 miliard nad rámec navrženého rozpočtu se schodkem 150 miliard. To je ovšem podle ministra financí Eduarda Janoty nerealizovatelné.

Dorovnání plateb pro zemědělce ohroženo

Požadavky na rozpočet se ale dál - přes všechna slova o omezení, šetření a úspornost - jen hrnou. Například ministr zemědělství Jakub Šebesta bude podle mluvčího ministerstva Petra Vorlíčka usilovat o to, aby stát zachoval dorovnání přímých plateb z EU pro tuzemské rolníky na maximální možné úrovni i v následujícím roce.

Ministerstvo financí přitom, ve snaze zpomalit růst schodku státního rozpočtu, naplánovalo do budoucna zrušit národní dorovnání přímých plateb. Zemědělci by tak v následujících dvou letech přišli o 4,7 miliardy ročně, což se jim nelíbí. Proti záměru ministerstva financí se začátkem měsíce ostře ohradili zástupci Agrární komory i Zemědělského svazu ČR.

Na rozpočet ale zaútočili nejen ministerští úředníci a lobbistické skupiny. Například poslanci Zdeňka Horníková (ODS), Petr Bratský (ODS) a Miroslav Váňa (ČSSD) chtějí prosadit v Poslanecké sněmovně formou zákona požadavek, aby Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) mohl dostávat každoroční dotace ze státního rozpočtu. Objem těchto peněz by měl být přinejmenším tak velký, kolik budou představovat schválené výdaje fondu na nenávratné dotace.  

Peníze na policii a hasiče se krátit nebudou

Ministři, kteří mají počítat s tím, že se jim budou příjmy z rozpočtu plošně krátit o deset procent, budou muset rozhodnou, kde nakonec "ořežou" výdaje uvnitř resortů. "Pokud budu mít krácen rozpočet, rozhodně nebudu krátit rozpočet policii a hasičům a kofinancování evropských fondů – těchto oblastí se škrty nedotknou," řekl například nový ministr vnitra Martin Pecina.

Svoje představy o rozpočtu na příští rok mají i politické strany, které si chtějí připravit půdu pro profinancování svých volebních programů. Ministerstvo práce bude muset čelit tlaku odborů i ČSSD na zvýšení platů pracovníků veřejné správy v příštím roce alespoň o výši inflace. Vláda přitom počítá s tím, že by příští rok platy zmrazila na letošní úroveň. Podle premiéra Fischera si vláda nebude ve svém programovém prohlášení stanovovat větší počet priorit, když peníze budou jen na některé. Podle premiéra jsou zatím prakticky jisté jen dvě priority – věda a výzkum a dopravní infrastruktura.

Návrh rozpočtu, který Fischerova vláda připraví a do 30. září předloží Sněmovně, dostane na stůl už nová vláda vzešlá z předčasných voleb. Ta návrh buď využije, doplní, nebo ho může také zcela přepracovat. Musí však rozpočet stihnout přepracovat, projednat a schválit ve Sněmovně do konce prosince.

BLOG: Začněte, voliči, myslet vlastní hlavou!