Pro usnesení hlasovalo 79 vládních poslanců, proti bylo 68 opozičních členů a 7 přítomných poslanců ODS a KSČM nehlasovalo vůbec. Výsledek hlasování natolik rozčílil občanské demokraty, že ústy šéfa poslanecké frakce Vlastimila Tlustého obvinili vládu z nadřazování zájmů Bruselu nad zájmy Prahy.

V průběhu celodenní diskuse plné vzájemných útoků a historických přirovnání se zopakoval scénář posledních týdnů a měsíců: zatímco vláda je přesvědčena, že bezchybně zvládá svou roli a budoucí evropská ústava je dalším krokem k integraci, opozice viní ministry z neschopnosti a přehlížení zájmů občanů, přičemž ústavu v navržené podobě označuje za cestu k vytvoření evropského superstátu, kde jednotlivé země ztratí svou suverenitu.

Jediné, na čem je koalice a opozice schopna shody je fakt, že o přijetí evropské ústavy by měli rozhodnout voliči v referendu.

Špidla slíbil zákon o referendu

Právě diskuse k ústavě využil premiér Vladimír Špidla, aby oznámil, že vláda chystá příslušný zákon. "Sděluji, že vláda ČR předloží Parlamentu ČR návrh zákona o obecném referendu, protože nepochybně existuje řada otázek prvořadého významu, se kterými je správné se obrátit na lid České republiky," prohlásil premiér. Současně přislíbil, že vláda bude v pravidelných intervalech informovat poslance o postupu vyjednávání o ústavě.

K postoji vlády při jednání premiér řekl: "Je v zájmu ČR, aby Evropa byla efektivní, demokratická, aby se otevíraly prostory pro další integrace, je v zájmu ČR, aby se zachovala rovnost mezi jednotlivými státy." Podle něj ústavní smlouva neznamená přesun kompetencí na nadnárodní instituce, ale snaží se nalézt i v rozšířené Evropě efektivitu a více demokracie. Špidla vyzdvihl, že se Česko podílí na formulování všech evropských dokumentů a ani evropská ústavní dohoda nebyla formulována bez účasti Česka.

Premiéra doplnil šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který uvedl, že integrace posílí zemi a její suverenitu, protože ČR bude mít podíl na spolurozhodování o globálních problémech.

Ujišťování hlavních vyjednavačů ale neuspokojilo zejména občanské demokraty, kteří obvinili vládu z toho, že na víkendovou mezivládní konferenci do Říma odjela bez porady s Parlamentem a navíc při jednání ustupuje nátlaku silných evropských států.

ODS proti superstátu

"Jsou země v EU a jsou politici v EU, kteří nás za rovnoprávné partnery nepovažují, a je i naší věcí a věcí vlády a jejich zástupců na mezivládní konferenci, aby nás vážně brát začali," uvedl místopředseda zahraničního výboru a zástupce v Konventu Jan Zahradil (ODS). Dodal, že vláda zamlčuje skutečnou podstatu návrhu evropské ústavy, která je výrazným posunem k nadnárodnímu principu.

"V některých ohledech návrh zcela viditelně zhoršuje postavení ČR uvnitř EU oproti stávajícímu stavu," poznamenal Zahradil s tím, že pozice vlády je nedostatečná. Zahradil pak vyjmenoval oblasti, jako daně, zahraniční a bezpečnostní politiku, ale i hlasovací mechanismus a předsednictví v evropských orgánech, kde vítězí pozice silných států. Podle něj přitom hrozí, že silnější státy budou vydírat některé odpůrce současné podoby ústavy příslibem, nebo naopak odepřením různých finančních prostředků.

"Tady bude docházet k politickému nátlaku, že tady bude snaha o nakupování neposlušných, tady bude snaha o jejich jakési pomyslné eurouplácení - třeba politiků z takzvaných problémových zemí tím, že se jim budou přislibovat různé funkce," řekl. Dělo se to podle něj už v Konventu EU, jehož byl členem.

Sněmovnu opět ovládly emoce

Z pohrdání parlamentem i zájmy občanů obvinili vlády ústy místopředsedy komory Vojtěcha Filipa také komunisté. "Pozice české vlády je nejasná a neodráží zájmy ČR," uvedl v narážce na fakt, že koalice odmítla o návrhu ústavu diskutovat ještě před začátkem mezivládní konference v Římě.

K ostré kritice vlády i návrhu ústavu se přidal také šéf klubu ODS Vlastimil Tlustý, který přirovnal situaci k roku 1526, kdy Ferdinand I. po zvolení českým králem sliboval, že bude zachovávat všechna práva a svobody českého království a českých stavů, avšak vývoj byl pak zcela jiný.

Právě taková historická paralela zvedla ze židle Špidlu, který pro změnu obvinil Tlustého z demagogie a neznalosti. "Byli jsme svědky něčeho, co se označuje obvykle za demagogii a je to tedy demagogie opravdu hrubého zrna," poznamenal premiér a zvýšeným hlasem dodal: "Toto je cesta, kterou lze do jisté míry označit za heiderizaci naší politické scény."

Jeho slova pro změnu vyvolala prudkou reakci ODS, která ústy Zahradila požádala premiéra o omluvu. Špidla ale odmítl. Odvolal se přitom na podobnou urážku místopředsedy Sněmovny Ivana Langera (ODS) při jednání o důvěře vládě, kdy poslanec nepřímo nazval premiéra Stalinem či Berijou.