Nový šéf resortu Eduard Janota dále navrhuje vládě snížit výdaje resortních kapitol minimálně o deset procent. Výjimkou má být jen kapitola ministerstva obrany, která má mít výdaje na úrovni letošního rozpočtu. Žádný rezort by nedostal ani korunu na mimořádné výdaje. To by vedlo třeba k tomu, že by stát snížil například dotace zemědělcům či na pokrytí ztráty Českým drahám.

Důsledkem by mohlo být například další razantní snížení počtů spojů. Do velkého tlaku by se zřejmě dostal systém zdravotního pojištění. Ministerstvo totiž navrhuje zvyšovat platby za státní pojištěnce, to je například za děti, důchodce, či nezaměstnané, jen o výši inflace. To podle názoru řady odborníků i opozice systém může uvrhnout do velkých problémů.

Ministr rovněž počítá se zmrazením výdajů na výkon přenesené působnosti pro obce i kraje a omezením či zrušením výdajů na podporu soukromým školám.

Ani úspory neodvrátí rekordní schodek

I při takových úsporných krocích by rozpočet pro příští rok zaznamenal rekordní schodek 150 miliard korun. Zmíněná úsporná opatření vycházejí z materiálu Návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2010 a 2012.

Plány počítají s růstem ekonomiky příští rok o 0,8 procenta (letos se pokles aktuálně odhaduje na 2,4 procenta). Deficit veřejných financí má činit 4,6 procenta HDP. Materiál ministerstva financí způsobil velký rozruch i mezi současnými ministry Fischerovy vlády. Návrh kapitoly ministerstva zdravotnictví je například pro toto ministerstvo nepřijatelný. Právu to řekl Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví.

„Návrh nezahrnuje ani zákonem nařízené výdaje, jako je například specializované vzdělávání lékařů a nelékařů. Proto s omezením nemůžeme souhlasit. Do příštího jednání vlády chceme ještě s panem ministrem financí jednat,“ řekl Šnajdr. Záměr mají proto do příštího jednání vlády posoudit ještě ekonomičtí ministři a Národní ekonomická rada vlády.  

Platy možná i klesnou

Jako jedno z nejtíživějších opatření se jeví zmrazení výdajů na platy ve veřejném sektoru. „Došlo by nejen ke zmrazení platů, ale i k poklesu jejich nominální výše,“ řekla Právu předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Pokud totiž podle ní objem prostředků na platy ve veřejné sféře meziročně nestoupne, dojde ke snížení nenárokové složky platu některých zaměstnanců a tím i k poklesu platů.

Nejpočetnější skupinou, která by zmrazení prostředků na platy pocítila, jsou zaměstnanci regionálního školství, včetně učitelů. Ze státního rozpočtu je celkem přímo placeno asi 450 tisíc zaměstnanců.

„Soc.dem. nepřipustí aby se platy zaměstnanců veřejné sféry propadly. Budeme usilovat minimálně o jejich zvýšení podle inflace,“ reagoval první místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

S rušením spojů přijde propouštění

Pokud by prošel například návrh na omezení státních výdajů na úhradu ztrát v drážní dopravě, řada spojů by musela být zrušena a o práci by mohli přijít další lidé, kteří u Českých drah (ČD) pracují. ČD v posledních letech propustily už tisíce zaměstnanců.

Celková ztráta z osobní dopravy loni podle údajů ČD činila 11 miliard korun. Stát a kraje z toho drahám zatím proplatily asi osm miliard. Úspory by postihly především dálkové spoje. Ministerstvo dopravy jde do jednání s tím, že nechce připustit žádné rušení spojů.

„Nechceme, aby na krizová opatření a škrty doplatili cestující,“ řekl Právu Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva. Největší problémy jsou přitom v regionální dopravě.

„Za uplynulých šest let si objednali a neuhradili naši zákazníci, tedy kraje, dopravu za 20 miliard Kč. Tento stav je nadále zcela neudržitelný a objednavatelé – stát a především kraje – budou muset dát rozsah své objednávky do souladu se schopností hradit své závazky,“ prohlásil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení ČD.