Poslanci v pátek po třech týdnech ukončili svou schůzi, přičemž řadu důležitých zákonů neprojednali. Mezi nimi i novelu zákona o střetu zájmů, která má právě ředitele škol zbavit povinnosti předkládat majetkové přiznání.

Další schůze Sněmovny přitom bude až v červnu, ale to už bude na změnu pozdě. Ředitele by mohla zachránit mimořádná schůze a legislativní kvapík mezi oběma parlamentními komorami a prezidentem.

Letos poprvé musí podle zákona podat přiznání ředitelé veřejných škol a šéfové dalších příspěvkových organizací, kteří rozhodují ve správním řízení. Například ředitelé nemocnic, zoologických zahrad, domovů důchodců, knihoven, divadel či sociálních ústavů.

Včera přitom stačilo málo: završit schvalovací kolečko novely zákona, která by povinnosti zveřejňovat přírůstek majetku ředitele škol zbavila.

Liška varuje

„Poslanci ostatních stran, kteří opět odmítli zařadit tento bod do programu, se chovají bezohledně k ředitelům a ředitelkám škol, na jejichž bedrech už tak spočívá v mnoha ohledech zbytečná byrokracie spojená s řízením škol,“ zlobil se včera exministr školství, poslanec Ondřej Liška (SZ).

Právě Liška spolu s Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) a Waltrem Bartošem (ODS) novelu zákona o střetu zájmů loni vypracovali. „Tato povinnost představuje další, nikoli však nezbytnou, komplikaci v již tak složitém právním prostředí, v němž se musejí ředitelé škol a školských zařízení orientovat,“ soudí Liška s tím, že je zřejmé, že změna nezačne platit do konce června.

Byla to ale celá Sněmovna, která loni zařazení ředitelů do zákona podpořila i přes tehdejší odpor Senátu. Po hlasitém křiku zejména školských odborů nakonec poslanci chybu uznali a rozhodli se ji napravit. Loni v listopadu proto poslali do Sněmovny změnu zákona.

Nyní Liška upozorňuje, že ředitelů škol jsou tisíce, přičemž nezanedbatelný podíl z nich jsou ředitelé malých škol s kapacitou do sta žáků.

„Právě z hlediska podpory malých škol jako podstatné součásti veřejného života v menších obcích je nutné se vyvarovat opatření, která nejsou nezbytná a mohla by odradit kvalitní zájemce o místa ředitelů takových škol,“ varuje exministr.

Majetková přiznání, která musí každoročně podávat politici a další státní činitelé, nejsou zrovna maličkostí. Přiznat musí nejen nově nabytý nemovitý a movitý majetek, ale také dluhy.

Budou si rodiče vyřizovat účty?

„To je šílené, ty lidi to může dostat do nezáviděníhodné situace,“ řekla v pátek Právu předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.

Podle ní si při české povaze mohou lidé s řediteli kvůli zákonu vyřizovat své účty. Stačí třeba nepřijetí jejich dítěte do školy.

Zákon o střetu zájmů totiž umožňuje každému zájemci nahlížet do registru majetkových přiznání. Stačí k tomu předložit osobní údaje na krajském či obecním úřadě (to jsou zřizovatelé škol) a člověk může získat přístupové heslo, které mu umožní dálkově přes internet prohlížet majetková přiznání. A nejen to.

Pokud by měl kdokoli pocit, že majetkové poměry dotyčné osoby neodpovídají jeho přiznání, může se obrátit na příslušný úřad a na nesrovnalosti upozornit. Provinilci by pak v klasickém přestupkovém řízení hrozila až padesátitisícová pokuta. Anebo i třeba trestní stíhání. To pokud by se ukázalo, že jeho majetek neodpovídá legálním příjmům.

„Celý zákon o střetu zájmů by se měl přepracovat, protože se netýká jen ředitelů škol, ale dalších státních zaměstnanců, kteří by tam neměli být,“ vyzvala Vondrová.

Kvůli pátečnímu ukončení schůze poslanci odložili na červen vedle zákona o střetu zájmů také definitivní schvalování dalších patnácti zákonů. Týká se to třeba antidiskriminačního zákona, zákonů o ochraně přírody a krajiny, o místních poplatcích či zrušení Státního fondu kultury.

Co musí přiznávat:
– vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem včetně ceny;
– vlastnická práva k věcem movitým, včetně způsobu nabytí pokud v souhrnu za rok přesáhnou půl miliónu;
– cenné papíry, jejichž cena přesahuje v době nabytí 50 tisíc;
– nesplacené finanční závazky nad 100 tisíc.
Všechny tyto údaje musí přiznávat funkcionáři každoročně k 30. červnu a také v případě odchodu z funkce.
Zákon se pak týká zejména poslanců, senátorů, členů vlády, komunálních politiků, šéfů vybraných státních úřadů, členů bankovní rady centrální banky, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a TV vysílání, vybraných policejních funkcionářů a nově šéfů příspěvkových organizací, kteří rozhodují ve správním řízení.