Bursíkův nástupce a nynější ministr životního prostředí Ladislav Miko k Zemanově kritice správy parku uvedl, že lesy v národním parku nejsou hospodářské a že jejich účelem není produkce dřeva. Rád prý Zemanovi i jiným kritikům osobně ukáže, jak úspěšně obnova v horských smrčinách probíhá. Dodal, že o Šumavě bude hovořit s premiérem, ministry, hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje i obcemi a že věří v oboustranně věcný a argumenty podložený dialog.

Předseda Rady Národního parku Šumava Jan Stráský, bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a expremiér Miloš Zeman

:. Předseda Rady Národního parku Šumava Jan Stráský, bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a expremiér Miloš Zeman. FOTO: Petr Horník, Právo

„Trestní oznámení jsme připravovali už před pádem vlády,“ řekl Zeman, který se do boje za záchranu šumavských lesů pustil spolu s expremiérem Janem Stráským.

Zeman si lesy nedávno prohlédl z vrtulníku, který mu zajistilo sdružení Přátelé Miloše Zemana.

"Byl to smutný pohled"

„Byl to smutný a otřesný pohled na tisíce hektarů šumavských lesů s uschlými a zcela zničenými stromy. O to smutnější to byl pohled při vědomí, že tyto lesy byly svěřeny do správy státní instituce v podřízenosti ministerstva životního prostředí,“ píše Zeman v otevřené dopisu prezidentovi, premiérovi a předsedům obou poslaneckých komor, ve kterých je žádá, aby svými pravomocemi škody zastavili.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Letecké záběry kůrovcové kalamity na Šumavě. Zdroj: Stream.cz

Zeman dále navrhuje, byť s úsměvem na rtech, radikální řešení park zrušit, aby se zde začaly napadené stromy konečně kácet. Klausovi předá dopis osobně ve čtvrtek odpoledne během vzájemného setkání.

Už dříve Zemanovu kritiku odmítl i ředitel parku Krejčí. U lidí nezasvěcených do problematiky jsou podle něj podobné reakce běžné, uvedl. Deset let trvající rozsáhlý výzkum v národním parku představený v lednu jeho správou ukázal, že nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí.

Trestní oznámení pro Zemana připravuje právník Miroslav Kříženecký. Zeman rovněž zveřejnil své otevřené dopisy prezidentu republiky, premiérovi a předsedům parlamentních komor, ve kterých je žádá, aby vahou svých osobností a státnických funkcí zabránili dalším údajným škodám na šumavských lesích.

Bursík: Zeman se mýlí, lesy nejsou mrtvé

Lýkožroutu se dařilo za Miloše Zemana lépe než nyní, opáčila v reakci na Zemanovy výtky Strana zelených. Martin Bursík upozornil, že za vlády nynějšího prezidenta Václava Klause došlo k odumření 900 hektarů šumavského lesa, za působení Zemana ve funkci premiéra 600 hektarů a za dobu úřadování Bursíka v čele rezortu životního prostředí jen 400 hektarů, z čehož značnou část poničily orkány Kyrill a Emma. Podle šéfa zelených oněch 400 hektarů nečiní ani jedno procento lesní plochy Národního parku Šumava.

V tiskové zprávě označil Zemanovy argumenty za povrchní a pomýlené a odmítl i jeho kritiku o zanedbání boje s kůrovcem. "Miloš Zeman nepochopil, že horské smrčiny jsou dynamickým ekosystémem, ve kterém je fáze rozpadu stromů napadených lýkožroutem smrkovým následována fází růstu. Proschlé porosty nejsou mrtvým lesem, postupně přecházejí opět ve zdravý les," řekl Martin Bursík. Například z 900 hektarů lesa, které uschly za vlády Václava Klause, je údajně již 800 hektarů zpět přeřazených z klasifikace "plocha se soušemi".

Ministerstvo životního prostředí podle Bursíka postupuje v parku Šumava v souladu s mezinárodními standardy o chráněných územích.