"Moja čeština nie je zatiaľ na takej úrovni, aby som ju mohol verejne používať," řekl v pondělí Slamečka, který letos v červnu oslaví 50. narozeniny. Kromě jiného také novináře ujistil, že blízké době o české občanství požádá, čímž o slovenské občanství přijde. Slamečka má v Česku trvalý pobyt.

Slamečka se tak vyjádřil na tiskové konferenci, na níž uváděl hlavní priority úřadu během svého letního působení. Prioritou nového ministra bude zajistit chybějící peníze na dopravní stavby, především na dokončení pražského okruhu a dálnice D47 na severní Moravě. 

V uplynulých letech se mluvilo i o jiných vládních činitelích, jejichž státní příslušnost mohla být potenciální překážkou při zastávání svých úřadů.

Například kandidát na prezidenta navržený zelenými Jan Švejnar získal české občanství v roce 2001. Až v lednu roku 2008 začal uvažovat o tom, že se vzdá amerického občanství, jakmile se ukázal rozpor mezi americkou přísahou, v jejímž rámci se zříká věrnosti jakémukoliv jinému státu, a úvodu české prezidentské přísahy "slibuji věrnost České republice".

Schwarzenberg hájil Švýcary

Podobně i bývalý ministr Karel Schwarzenberg občas narazil na podezření ze střetu zájmů kvůli svému dvojímu občanství. Od narození má občanství jak československé, o které jej měla tehdejší vláda připravit, jelikož se nehodlala po roce 1951 vrátit z emigrace, tak i švýcarské, které jeho rodině vyjednal Schwarzenbergův předek před napoleonskými válkami. V roce 1990 však zjistil, že kvůli pochybení úředníků mu nikdy československé občanství odebráno nebylo.

Schwarzenbergovo dvojí občanství bylo připomínáno letos v září, když se coby ministr zahraničí v době předsednictví ČR Radě EU zastal Švýcarska, které ostatní evropské státy kritizovaly pro přílišnou benevolentnost jeho bankovních zákonů. Ministr hájil švýcarský zákon na zachování bankovního tajemství s tím, že "nezávislost země a tradice autonomního a neutrálního Švýcarska jsou mnohem cennější“. 

Z kabinetu Miloše Zemana se radovali Švédi

V roce 1998 oznamovaly titulky švédských novin, že členem sociálnědemokratické vlády se stal Švéd. Mluvily o čerstvě jmenovaném místopředsedovi vlády Miloše Zemana v době opoziční smlouvy Egonovi Lánském, který si udržel švédské občanství od dob své emigrace v roce 1968.

"Jsi po třicetileté válce první švédský občan, který ovlivňuje českou politiku. Doufám, že se nebude opakovat krádež rudolfínských sbírek," uváděl tehdy Miloš Zeman Lánského do úřadu vicepremiéra.