Hlavní obsah

ÚS: Majitelé domů s regulovaným nájmem mají nárok na náhradu

Někteří majitelé domů s regulovaným nájemným mají kvůli nucenému omezení vlastnického práva nárok na specifickou formu náhrady od státu. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) v důležitém sjednocujícím plenárním stanovisku, o němž informoval mluvčí ÚS Michal Spáčil. O náhradě, jež nemá přímou oporu v zákonech, musejí české soudy rozhodovat podle okolností jednotlivých případů.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu v Brně

Článek

Soud nijak nepředjímá výši náhrad. Stanovisko se týká jen případů, v nichž už majitelé podali žalobu proti státu. Stanovisko podle Spáčila také dopadá jen na období před vydáním klíčového nálezu ÚS ohledně regulovaného nájemného v roce 2005. Tímto nálezem získali majitelé domů možnost zažalovat nájemníka u soudu o jednostranné zvýšení nájemného.

Dlouhodobá nečinnost zákonodárců, kteří nepřijali odpovídající zákonnou úpravu, podle ústavních soudců omezila vlastnické právo majitelů domů s regulovaným nájemným. Na tento problém podle ÚS nedopadá zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost je totiž spíše politická.

Připadá však v úvahu náhrada za omezení vlastnického práva. Soudci upozornili, že nárok na náhradu nemusejí mít všichni majitelé a že výše náhrady nemusí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Celé obsáhlé a složité stanovisko je k dispozici na webových stránkách soudu.

Plénum radí zákonodárcům, aby se inspirovali v Polsku

Ve stejném stanovisku ústavní soudci také uvedli, že soudy mohou na návrh majitele domu jednostranně zvýšit nájemné jen za období od podání žaloby do 1. ledna 2007, kdy vystoupila v platnost nová právní úprava. Z některých starších nálezů Ústavního soudu přitom vyplývalo, že soudy mohou počáteční hranici prolomit a stanovit zvýšené nájemné zpětně.

Návrh na zaujetí sjednocujícího stanoviska předložil plénu, tedy sboru všech soudců, jeden ze senátů ÚS. Soudci nebyli jednotní. Místopředseda Pavel Holländer a další čtyři soudci uplatnili odlišná stanoviska. S částečnými výhradami stanovisko podpořily místopředsedkyně Eliška Wagnerová a soudkyně Ivana Janů.

Součástí stanoviska je apel na zákonodárce, aby problematiku deregulace nájemného systémově vyřešili na úrovni zákona. Čeští zákonodárci by si prý měli vzít příklad z Polska.  

Stanovisko pléna je závazné pro všechny senáty Ústavního soudu, které rozhodují o konkrétních žalobách majitelů domů a dosud se jejich postoje někdy různily. Poprvé bude senát stanovisko aplikovat už v úterý při rozhodování o jednom z případů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám