Zprovoznění díla za přibližně pět miliard korun se zúčastnili i premiér Vladímír Špidla a ministr dopravy Milan Šimonovský. Nový dálniční úsek navazuje u Slavonína na jižním okraji Olomouce na rychlostní komunikaci R 46 Olomouc - Brno a u Přáslavic se napojuje na již dříve postavenou dálnici do Lipníka nad Bečvou. Stavba, kterou sdružení několika firem vedených společností Skanska DS, předalo do užívání několik týdnů před stanoveným termínem, byla zahájena v prosinci 1999.

Částečně je financována z půjčky od Evropské investiční banky. Její kompletní dokončení je plánováno na červen příštího roku. "Do té doby musí být mj. ukončeny rekultivace dočasně zabraných pozemků, opraveny přístupové komunikace v okolí stavby a dokončeny terénní a vegetační úpravy," uvedl ředitel stavby obchvatu Aleš Novák.

Estakáda se dostala do národní knihy

"V rámci stavby bylo nutno postavit mimo jiné 32 mostů, přemístit asi dva milióny kubíků zeminy a položit 190 tisíc kubíků betonových vozovek. V délce 6,5 kilometru je položen asfaltový kryt," poznamenal František Mašek ze společnosti Skanska DS. K zajímavostem obchvatu patří mj. tři estakády o délce 460, 250 a 215 metrů, jimiž dálnice překračuje železniční trati Olomouc - Nezamyslice, Olomouc - Přerov a řeku Moravu.

Nejdelší estakáda byla loni zařazena do Národní knihy mostních konstrukcí pro mezinárodní konferenci v japonské Osace. Obchvat má čtyři mimoúrovňová křížení. Dvě z nich, jimiž se nový dálniční úsek kříží s rychlostními komunikacemi R 55 a R 46, patří svými rozměry k největším v ČR. V jejich půdorysu je 10 mostních objektů a 14 kilometrů větví ramp.

Prioritou je teď západní část obchvatu města

Zprovozněním jižního obchvatu Olomouce došlo k dokončení téměř 30 km dlouhého úseku komunikace R 35 mezi Olomoucí a Lipníkem. Díky tomu dojde ke zrychlení cestování mezi Ostravou, Brnem a Prahou. Nový úsek také výrazně odlehčí dopravní zatížení Olomouce. "Město si konečně oddechne od tranzitní dopravy mezi Brnem a Ostravou a bude to mít výrazný vliv i na životní prostředí v něm," zdůraznil olomoucký primátor Martin Tesařík (ČSSD).

Jeho slova podtrhuje fakt, že zatímco v roce 1995 projíždělo například po Velkomoravské ulici denně 32 115 aut, v posledních měsících jich bylo okolo 50 tisíc. Ulice Foerstrova, Pražská a další ve směru na Mohelnici a Hradec Králové se zklidnění dočkají až po zprovoznění tzv. západní tangenty obchvatu města, která má na jižní obchvat v budoucnu navazovat. První přípravy na její výstavbu byly zahájeny již v roce 1989. Stavbu však léta blokoval spor o to, kudy povede trasa rychlostní komunikace u obce Křelov - Břuchotín.

Postupně přitom bylo navrženo osm variant a patnáct různých kombinací. Vzhledem k patové situaci došlo již loni v únoru k dohodě zainteresovaných stran o rozdělení stavby západní části obchvatu města na dva úseky. První zahrnuje trasu od Slavonína, o jejímž vedení nikdy nebyl spor. Druhý má být jejím provizorním spojením s tzv. severním přivaděčem, který má vést od okružní křižovatky u obchodního centra Globus.

Stavbu prvního úseku plánuje Ředitelství silnic a dálnic zahájit koncem příštího roku. "Finanční prostředky na západní tangentu sice nejsou zatím v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, ale pokládáme ji za velkou prioritu. Osobně však zastávám názor, že by ještě před zahájením stavby měla být stanovena definitivní trasa západní tangenty," řekl Právu v pondělí Šimonovský.

Za jednu z dopravních priorit označil západní část obchvatu Olomouce i Špidla. "Věřím, že k její stavbě dojde v brzké době," uvedl premiér. To přivítal Tesařík. "Jakékoliv zdržování této stavby je pro město nepřijatelné," sdělil Právu primátor.

Tranzit může zlobit Olomouc i nadále

Do doby zprovoznění západní tangenty zůstane tranzitní doprava ve směru od Brna a Ostravy na Mohelnici a Hradec Králové v centru města. Z jižního obchvatu a komunikace R 46 povede kolem Fakultní nemocnice hustou zástavbou ulicemi Brněnská, Albertova, Foerstrova a Pražská. To může způsobit dopravní komplikace, a to zejména u hotelového domu, kde budou auta najíždět v jednom pruhu na komunikaci vedoucí přes město na Mohelnici.

Podle některých odborníků by bylo výhodnější, pokud by byla doprava od Ostravy na Mohelnici vedena po stávající trase přes Lipenskou a Velkomoravskou ulici. I tak by se podle odhadů snížil počet aut na Velkomoravské proti dosavadnímu stavu zhruba o dvě třetiny. Komplikace připouští i olomoucká policie.

Ředitelství silnic a dálnic však tvrdí, že jiné řešení nelze přijmout a dopravní značení musí zůstat tak, jak je. Bez ohledu na něj se však zřejmě řidiči zařídí po svém. "Domnívám se, že až zjistí, že cesta přes Olomouc je výhodnější, budou jezdit od Ostravy na Mohelnici přes město po staré trase," řekl Právu Tomáš Popelka, který jezdí často s kamiónem z Ostravy do Hradce Králové.