"Stát nesmí tahat za kratší konec,“ prohlásil Topolánek. Strategie boje s extremismem se proto podle něj soustředí kromě represe také na preventivní přístup.

V rámci represe se mluví o vzniku "speciálních mobilních cel", kde by se hned po střetu neonacistů s policií odehrály rychlé soudy. Podle nyní schváleného dokumentu je však také nutná spolupráce represivních orgánů státu s občanskými a nevládními sdruženími, které se zabývají extremismem.

Strategie se zabývá také odborností a vzděláním specialistů a efektivnějším trestáním za porušování zákonů.  

ČSSD požaduje vznik speciálního útvaru

Bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc však nepokládá návrh vlády za dostatečný. Bojem s extremismem by se měl v Česku podle sociální demokracie zabývat samostatný speciální policejní útvar.

Nový útvar by dle Tejcových představ mohl vzniknout na policejním prezidiu nebo na ministerstvu vnitra. Pomáhal by například při právním posouzení pochodů a demonstrací extremistů, zda při nich nedochází k porušování zákona. Pomoc by podle Tejce přivítali také představitelé obcí, kteří při povolování akce dokážou jen těžko rozpoznat, zda je jejich ohlašovatel napojen na extremisty.

Nový kabinet podá další žádost o zrušení DS

Podle premiéra by mohl ministr vnitra ve vládě Jana Fischera předložit nový a lépe zpracovaný návrh na zrušení Dělnické strany. Adept na nového šéfa vnitra Martin Pecina, nominovaný ČSSD, již koncem dubna prohlásil, že se žalobou na zrušení DS chce zabývat.

Takovou žalobu již jednou podal odstupující ministr vnitra Ivan Langer (ODS) k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ji ale zamítl. Stal se za to terčem kritiky opozice.

Topolánek v neděli v České televizi upozornil, že DS lze sice zrušit, ale nelze zabránit tomu, aby se přetransformovala v novou stranu se stejnými lidmi a ideologií. Topolánek také prohlásil, že považuje za rovnocennou hrozbu jak pravicový, tak levicový extremismus. Ocenil, že i ve Fischerově vládě zůstane zachována pozice ministra pro lidská práva a národnostní menšiny.