K moci Hitlerovi dopomohla hospodářská krize a versailleská mírová smlouva, jež po první válce Německo pokořila, avšak nezlomila. Hitler po uchopení moci byl pro okolí ještě slabý. Teprve sobeckost, politická tupost a nevůle k činu západních demokracií mu dopřála čas k zesílení. A také komunistický Sovětský svaz.

Stalin zakazoval komunistům bojovat proti Hitlerovi ještě i krátce po jeho uchopení moci. Viděl v Hitlerovi ledoborec, který zničí buržoazní systém a na vzniklém požáru si revoluce usmaží svá vajíčka. Na fotografii z roku 1932 můžeme vidět Waltera Ulbrichta, komunistického šéfa bývalé NDR, jak společně s Hitlerovým propagandistou Josephem Goebbelsem řeční ke stávkujícím komunistickým a nacistickým dopravákům v Berlíně. Konečně i proslulou mosteckou stávku v roce 1932 vedl spolu s KSČ nacistický Deutsch-sozialistischer Bergarbeiterverband.

Odpovědnost západních demokracií za Hitlerovo zmohutnění je však neskonale větší. Měly tehdy za Evropu odpovědnost. Viděly však v Hitlerovi stabilizující prvek proti komunistickému nebezpečí. A pak, pan Hitler si přece bere jen svoje, utěšoval se Londýn. A Hitler si vzal "svoje": Sársko 1935, Porýní 1936, Rakousko a české pohraničí 1938. Teprve když začal ohrožovat Polsko, vyhlásil Londýn hystericky Polsku záruky, které bez Moskvy nemohl splnit. A Moskva už byla zase jinde, u svého ledoborce...

S Hitlerem se dnes lehkovážně hauzíruje. Současným Hitlerem je prý Saddám. Hnusností režimu jistě, avšak i podílem Západu na jeho zmohutnění. Byl to přece "našinec", když bojoval proti íránským ajatolláhům. A zbrojní inspektoři mají podat důvod k válce proti Saddámovi nalezením technologie, který Saddámovi dodaly západní firmy. Hitlerem se ohánějí i odpůrci evropské integrace. Vždyť i Hitler prý usiloval o jednotný hospodářský evropský prostor. To je špinavý argument. Hitlerova Evropa měla být Evropou nacionální a rasovou, v níž pro méněcenné národy a malé státy nebylo místo.

Saddám s Hitlerem však jedno společné mají: zlo se musí zašlápnout v okamžiku růstu. Nikoliv až poté, co jsme ho využili pro naše cíle, nečinně pak přihlíželi a ono se vymklo z rukou a začíná nás ohrožovat.

Právo, 30. ledna