Článek
Výsledky jsou u muže v Motole zatím negativní, řekl hlavní hygienik ČR Michael Vít. Zda je muž nakažen či nikoli, se lékaři dozví v úterý, dodal Vít.
"Myslím, že normálně nastydl u moře, kde hodně foukalo. Nebyl v oblasti, kde se tato chřipka vyskytuje, ovšem posléze letěl letadlem a tam jsou lidé nahromadění," řekla Novinkám primářka infekčního oddělení pražské nemocnice v Motole Jiřina Hobstová.
„Žádný typ chřipky zatím potvrzen nebyl. Podle lékařů pacient s lehkými příznaky nachlazení není nebezpečný okolí. Je v domácí izolaci a čeká na výsledky biologického vyšetření,“ informovala mluvčí nemocnice Eva Jurinovás tím, že to bude do tří dnů a dělá s v motolské nemocnici.
Primářka infekční kliniky na Bulovce Hana Roháčová uvedla, že u nich leží mladý muž, který se vrátil z Mexika s příznaky chřipkového onemocnění. Výsledky budou podle ní známy ve středu. "Pravděpodobnost (že má prasečí chřipku) je ale minimální," řekla ČTK.
Pasažéry letadla zavřeli do místnosti
První pacient lékařům v Motole popsal, že letěl z Mexika s mezipřistáním ve Španělsku. Tam skupinu zavřeli do místnosti. Na pražském letišti podle něj žádná opatření nebyla. Když ale pocítil příznaky nachlazení, šel raději do nemocnice. Lékaři muže vyšetřili a vzorky poslali na testy.
Hobstová upozornila, že pacient s lehkými příznaky není okolí nebezpečný, problém by nastal v případě, že by u něj nemoc propukla vážněji a měl by příznaky podobné zápalu plic.
Uvedla také, že v případě pandemie by se nemoc rozšířila po světě během několika hodin, vývoj vakcíny proti konkrétní mutaci by trval několik měsíců.
| Pandemie chřipky od konce 19. století: | |
|---|---|
| Ruská chřipka(1889 až 1892) | kolem miliónu obětí |
| Začala v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894. | |
| Španělská chřipka (1918 až 1920) | až 50 miliónů obětí |
| Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 50 milióny mrtvých. | |
| Asijská chřipka (1957) | až dva milióny obětí |
| Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva milióny. | |
| Hongkongská chřipka (1968 až 1969) | asi milion obětí |
| Zatím poslední pandemie, nejmírnější ve 20. století. Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700 000 až jeden milión. | |
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.
