Problém se řešil od voleb 2006, v nichž Strana zelených získala šest poslaneckých mandátů, i když v poměru měla mít mandátů více.

Senátoři tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS k jednomu poslaneckému křeslu 23 364 hlasů, kdežto Strana zelených 56 081 hlasů. Podmínky pro získání mandátů se také různily v jednotlivých volebních krajích.

D'Hondtovu metodu prosadili zákonodárci ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy. Hlasy se přepočítávají v jednom skrutiniu. Dřívější Hagenbach-Bishoffova metoda rozdělovala mandáty ve dvou skrutiniích. Mezi oběma matematickými metodami jsou i další rozdíly.

Zástupkyně skupiny senátorů Soňa Paukrtová řekla, že rozhodnutí soudu respektuje, ale není jím nadšena. "Není správné, že váha voličského hlasu v Libereckém kraji je jiná než například v Jihočeském kraji," uvedla Paukrtová.  

Podle Ústavního soudu tři napadená ustanovení volebního zákona sama o sobě nejsou protiústavní. Jejich důsledky se projevují jen ve spojení se způsobem rozdělení státu do volebních krajů.

Znevýhodnění se kompenzují, tvrdí soudci

"V menších volebních obvodech může (způsob přepočtu) skutečně mírně zvýhodňovat větší politické strany. Kdo je však větší politickou stranou, o tom nerozhoduje tato (d'Hondtova) formule či náhoda, nýbrž voliči," uvedl v odůvodnění senát Ústavního soudu.

V různých krajích však může být efekt úplně odlišný. "Určité znevýhodnění menších stran v některých krajích může často vést k určitému zvýhodnění v jiných krajích," vysvětlili soudci.  

Návrh podala v červenci 2006 skupina senátorů, většinou nestraníků a členů malých stran. Tvrdili, že zákon porušuje princip rovného volebního práva, princip poměrného zastoupení a princip racionality a předvídatelnosti práva. Navíc prý vede k "náhodným" výsledkům. Senátoři svou kritiku opřeli o podrobný rozbor výsledků voleb v roce 2006, v nichž prý na systém doplatili hlavně lidovci a zelení.

"Výsledky voleb v roce 2006 naplno odkryly závažné nedostatky platné zákonné úpravy, které podle názoru navrhovatelů mají jednoznačně ústavní rozměr," napsali tehdy senátoři.  

Ústavní soud již v minulosti do volebního zákona výrazně zasáhl. Před lety se postavil proti snaze velkých stran zapracovat do volebního systému většinové prvky. Po volbách v roce 2006 volební systém kritizovali i další politici. K soudu se neúspěšně obrátil také neúspěšný kandidát zelených v Libereckém kraji Petr Pávek. Ústavní soud jeho stížnost odmítl už loni.