V celé druhé polovině 90. let přitom kredit policie stoupal. "Případy korupce a nedává odhalení nedbalosti policie při vyšetřovacím postupu se zřejmě odrážejí v prudkém snížení důvěryhodnosti policie," vysvětlují analytici STEM.

Policejní prezident Jiří Kolář pro Právo odmítl výsledky výzkumu komentovat. "Já tento materiál k dispozici nemám. Pravidelně s výzkumy, především CVVM, pracuji a znám poslední údaj z konce letošního srpna, který hovoří o důvěře 55 procent respondentů," řekl Kolář.

Dodal, že jedno z posledních čísel při jiném průzkumu uvádělo 70procentní zkorumpovanost policie. "Tento údaj naprosto vylučuji," zdůraznil Kolář. Na dotaz, zda tím chce říci, že výsledky STEM neodpovídají skutečnosti, odpověděl policejní prezident záporně. "To rozhodně ne. Já prostě ta čísla neznám a až se s nimi seznámím, dám k nim stanovisko," uzavřel Kolář.

Množily se chyby při vyšetřování i korupce

Průzkum proběhl v prvních devíti zářijových dnech. V té době mj. Kolář přiznal řadu chyb vyšetřování kauzy manželů Stodolových. Hovořilo se o čtyřech vraždách, které policie považovala za sebevraždy. Podle posledních zpráv jsou manželé podezřelí již z 11 vražd.

V souvislosti s prošetřováním stovek případů sebevražd, které dal prověřit, Kolář nedávno poznamenal, že "necítí osobní odpovědnost za individuální selhání" policistů, ale dodal, že pokud by měla být otřesena "důvěra v práci policie, musel by to vyhodnotit jako osobní odpovědnost".

Kolář také před časem přiznal, že 10-15 procent policistů má sklony ke korupci. Často se v poslední době také stávají dopravní nehody policistů, v některých případech i pod vlivem alkoholu. Výjimkou přitom nejsou ani vyšší policejní důstojníci.

Veřejnost pohoršil i případ karlovarských policistů, kteří kryli trestnou činnost svého kolegy, mimochodem syna jednoho z okresních policejních šéfů. Dnes byl v této souvislosti dokonce zatčen vedoucí karlovarské kriminálky - [celá zpráva].

Nedávno byl dokonce obviněn jeden z důstojníků Inspekce ministra vnitra kvůli podezření z neoprávněného shromažďování osobních údajů, jejichž pomocí měl vydírat vytipované osoby.

Jedním z vrcholů bylo srpnové obvinění ekonomické náměstkyně policejního prezidenta Ivany Pánkové kvůli podezření za porušování povinností při správě cizího majetku. Je stíhána za to, že při výběrovém řízení na pouzdra k policejním pistolím upřednostnila rakouskou firmu Sickinger před českým výrobcem MLC Sport, jehož zboží je o polovinu levnější.

Vyšší platy, ale také hodinové výpovědi

Navíc právě v těchto dnech zákonodárci schválili zákon o služebním poměru, díky němuž by si policisté měli od ledna roku 2005 přilepšit na měsíčním platu o sedm tisíc korun, takže by se vyšplhal až na 32 tisíc. Zákon ovšem také umožňuje propustit provinilého policistu na hodinu, což doposud nešlo.

Ministr vnitra Stanislav Gross právě na tuto novou příležitost hodně spoléhá. Jak totiž nedávno uvedl v televizi, rozhodně by nedal ruku do ohně za každého z padesáti tisíc policistů.

Koncem září v rozhovoru pro Právo ministr připustil: "Problémy jsou a je jich v poslední době skutečně hodně. Policie musí počítat s tím, že bude pod drobnohledem... Chci právě teď dostat policii na kvalitativně vyšší stupeň, aby jí veřejnost mohla důvěřovat více než dosud," slíbil Gross s tím, že "do šesti týdnů již veřejnost uvidí některé poměrně viditelné změny v činnosti policie, které budou v rámci zákona a ve prospěch jejich prosazování".

Pohoršila si i armáda

Z výzkumu STEM vychází špatně i armáda. Důvěřuje jí 53 procent lidí, což je o 26 bodů méně. Před rokem byla obliba armády rekordně vysoká i díky dobře zvládnutým povodním. Letos se nejspíš projevil především odchod ministra Jaroslava Tvrdíka kvůli rozpočtovým škrtům v resortu. Tvrdík se dlouhodobě těšil vysoké popularitě, svou rezignací však armádu zjevně poškodil v očích veřejnosti, která nejspíš přestává věřit v úspěšnou reformu ozbrojených sil.

Znepokojení lidí potvrdilo také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Se stavem korupce je podle zářijového šetření nespokojeno 67 procent lidí. Více než polovina (57 %) kritizuje rovněž stav bezpečnosti občanů. Se soudnictvím je nespokojeno 49 procent a s právním prostředím 45 procent lidí.