Němec  připustil, že ve výjimečných případech lze o obětech informovat. Důvodem pro výjimku musí být velmi silný prokazatelný veřejný zájem.

"Lze obecně říci, že úřad bude silně uplatňovat svou kompetenci, pokud jde o nezletilé oběti trestných činů. Dále bude prvotně vždy soustřeďovat své šetření na to, jak orgány činné v trestním řízení dodržují zákon v průběhu přípravného řízení,“ dodal Němec.

Náhubkový zákon úřad zatím neřešil 

Němec také řekl, že za nekontrolované úniky policejních odposlechů do médií budou hrozit postihy nejen novinářům, ale také policii nebo státním zastupitelstvím.

"Posuzování zveřejnění odposlechů bude naprosto individiální, přičemž úřad se bude vždy snažit postihnout zdroj zveřejněného odposlechu, a bude proto vždy zohledněn fakt, že jimi disponuje pouze policie a státní zastupitelství,“ uvedl Němec s tím, že úřad doposud žádný případ porušení tzv. "náhubkového" zákona zatím neřešil, na jeho praktickou aplikaci se proto teprve čeká.

Nové pravomoci, které úřadu vyplývají z novely trestního řádu platné od 1. dubna, hodlá Němec nicméně plně využívat i proti médiím. Těm novela mimo jiné zakazuje zveřejňovat jména obětí trestných činů, zejména děti.

Identifikace oběti možná v případě "prokazatelného veřejného zájmu"

Novelu zákona chránící oběti trestných činů navrhlo ministerstvo spravedlnosti, poslanec ODS Marek Benda do ní včlenil i zákaz zveřejňování policejních odposlechů. Po jejím schválení se zvedla vlna kritiky z řad novinářů i jejich profesních organizací a zákon dostal přídomek "náhubkový", neboť média mají za to, že má především chránit politiky před nežádoucí medializací.

Senátoři s normou nesouhlasí, chystají se proto podat ústavní stížnost. [celá zpráva]