V dolní komoře by však koalici nestačily síly pro ratifikaci ústavy - podle analýz by bylo třeba 120 hlasů - a musela by se tudíž obrátit i na opozici. Komunisté a ODS ale žádají referendum.

Podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) již Konvent vtělil do návrhu základního zákona EU doporučení, aby ho státy schvalovaly v lidovém hlasování.

Ukáže se v Římě

Pro referendum v ČR se vyslovili zástupci opozice i vládní koalice. Pouze místopředseda Sněmovny KDU-ČSL Jan Kasal zapochyboval, zda "mají být dvě referenda k téměř stejné věci v průběhu jednoho roku". I on ale připouští možnost jeho konání.

Podle předsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) rozhodnou výsledky z Říma. "Bude záležet na průběhu mezivládní konference, na dohodě a diskusi o tématech, které chce zvednout i zástupce ČR. Pak bude třeba posoudit, do jaké míry dochází k posunu kompetencí, ke změnám, zda platí to, co bylo spojeno s jinými mezinárodními smlouvami, a do jaké míry je to situace nová, aby bylo nutné o ní hlasovat znovu," řekl Zaorálek.

Také místopředseda ODS Petr Nečas soudí: "Bude-li přijata euroústava v podobě připravené Konventem, pak půjde o zcela jinou Evropskou unii, než o které občané hlasovali v červnu. Je to takový posun, že musí být referendum nové." ODS je tak ve shodě se svým čestným předsedou, prezidentem Václavem Klausem, který se znovu vyslovil pro lidové hlasování.

"Nedovedu si představit, že by bylo tak jednostranné informování veřejnosti, jako bylo v prvním referendu," dodal Klaus. Za nezbytné považuje, aby se euroústava stala tématem veřejné diskuse.

Soc. dem. chce využít příležitosti

Pokud by se mělo konat referendum, pak by se musel nejprve schválit příslušný zákon. Podle Zaorálka i předsedy klubu US-DEU Karla Kühnla by to měl být obecný zákon o referendu, nikoli pouze speciální pro schvalování euroústavy. V každém případě by bylo třeba ve Sněmovně 120 hlasů, což je mnohem více než koaliční, 101členný blok nebo opozice (98 - bez Petra Kotta). Nutná je tedy dohoda.

Obecný zákon o referendu již jednou byl ve Sněmovně schválen, avšak Senát ho odmítl. Protože je to zákon, u kterého jedna komora nemůže přehlasovat druhou a bylo nutné přijmout normu, podle níž se pořádalo referendum o vstupu do EU, Sněmovna také přijala zúženou verzi.

Ratifikace jen ústavní většinou

Pokud by euroústavu ratifikoval pouze parlament, pak podle Zaorálka analýzy ústavních právníků nasvědčují tomu, že by muselo jít o hlasování nejméně 120 hlasy jako u ústavních zákonů. "Celá druhá část dokumentu je vlastně Charta základních práv Unie a pro takové mezinárodní dokumenty naše Ústava stanoví povinnost třípětinové podpory ve Sněmovně i v Senátu," řekl Filip.

Kritici euroústavy z ODS a KSČM by tedy mohli ratifikaci v takovém případě zablokovat. O tom, že bude třeba třípětinová podpora v obou komorách, pokud by měli rozhodovat zákonodárci, je přesvědčen i Kasal. Také on připomněl, že se euroústava dotýká lidských práv, a proto ani jiné kvórum není možné. Ústavní většina je nutná i podle Nečase, protože "jde o rozhodnutí, které ovlivní budoucnost ČR na desítky let".