Všechny sněmovní funkce jsou obsazeny a těžko předpokládat, že by se třeba kvůli Topolánkovi či komukoli jinému zřizovaly pár měsíců před volbami funkce jiné, lépe placené, anebo že by jim je kolegové poslanci přenechali.

O parlamentní funkce bývá tradičně bitva, neboť za každou z nich, byť jde třeba jen o místopředsedu podvýboru, jsou mnohatisícové příplatky. Ve Sněmovně tak pouze zhruba čtvrtina poslanců „žije“ ze základního platu a náhrad.

Plat místopředsedy vlády činí 141 600 Kč a ministra 117 200 korun. Nezdanitelné náhrady členů vlády jsou nižší než v případě poslanců a senátorů, neboť kvůli používání služebního auta nedostávají příspěvek na dopravu. Takže v případě vicepremiéra dosahují 18 800 korun a ministra 17 100 Kč.

Na platové houpačce

Na odchodu z vlády paradoxně v danou chvíli vydělá pouze trojice ministrů, kteří nejsou ani poslanci, ani senátory. Kocáb, Bendl a Svoboda jako jediní dostanou na rozloučenou odchodné, a to ve výši jednoho ministerského platu.

Ostatní členové vlády na odchodné podle zákona o platech ústavních činitelů mohou zapomenout, neboť zůstávají poslanci či senátory. Senátory jsou Alexandr Vondra, Václav Jehlička, Karel Schwarzenberg a Daniela Filipiová. Členové parlamentu odejdou z lépe placené vládní funkce do funkce hůře honorované.

Co splácejí členové vlády?*
Mirek Topolánek
4 618 959
hypotéka
Daniela Filipiová
2 982 774
dvě hypotéky
Martin Bursík
1 000 000
vyrovnání Ivaně Bursíkové
Petr Gandalovič
3 350 000
hypotéka
Václav Jehlička
1 500 000
hypotéka na nemovitost
Ivan Langer
4 980 000
dvě hypotéky
 1 300 000
půjčka od ing. Ivana Kyselého
Ondřej Liška
3 325 000
dva úvěry
Vlasta Parkanová
3 660 000
hypotéka, spoludlužnice s dcerou
Jiří Pospíšil
878 000
hypotéka a úvěr
 * Jde o celkové závazky k 31. 12. 2007, které ministři uvedli v majetkovém přiznání vloni v létě. Přiznání za rok 2008 musí zaslat parlamentu do 30. 6.

Takový je ale politický život. Na jeho paradoxy doplatí nejvíce zelený Ondřej Liška a Filipiová, kteří před odchodem do vlády zastávali ve Sněmovně a v Senátu funkce předsedů výborů s platem 86 500 korun hrubého. Do vlády šli za víc peněz, ale po jejím pádu si pohorší a budou brát jen parlamentní základ 61 400 korun.

Nárok na odchodné vznikne ministrům Topolánkovy vlády až na konci volebního období. Ovšem za předpokladu, že nebudou znovu zvoleni do Sněmovny nebo že v tříměsíční lhůtě nevstoupí do další vlády. A ti bývalí ministři, kteří odejdou do „civilu“, navíc dostanou odchodné nikoli počítané z ministerských, ale pouze z poslaneckých, tedy zhruba polovičních platů. Zákon totiž stanoví, že odchodné se vypočítává z platu, který politik bral v posledním kalendářním měsíci výkonu funkce.

Nečas se spletl

Kvůli volebnímu období zkrácenému na tři roky si mohou odnést čtyři měsíční platy (podle zákona je to za každý rok jeden plat plus jeden navíc). Při běžném čtyřletém volebním období dostávají poslanci a senátoři pět měsíčních platů (4+1).

Mýlí se tedy místopředseda vlády Petr Nečas (ODS), který v nedělní Partii televize Prima tvrdil, že politici jsou na tom stejně jako ostatní občané a jako odchodné dostávají tři měsíční platy.

„Mimochodem, máme úplně stejné odstupné jako kdokoliv jiný, tři měsíční platy v případě, že jste v parlamentu déle než tři roky. Ale pokud jste kratší dobu, tak máte nižší.“

Zákon hovoří jasně: odchodné politiků se odvíjí od počtu celých ukončených let, k němuž se připočte jeden plat navíc. V případě tohoto zkráceného volebního období tedy odchodné poslance se základním platem dosáhne 245 600 korun hrubého (61 400 korun krát čtyři).

Náplastí může být odcházejícím ministrům, včetně premiéra, pouze to, že ještě tři měsíce po odchodu z vlády budou moci používat služební auta s řidičem, a to i k soukromým účelům. Nic na tom nemění ani fakt, že jako zákonodárci budou pobírat desetitisícové nezdaněné příplatky na dopravu.