Oba muži dali přednost jiným tématům kvůli tomu, že Amerika posuzuje protiraketovou obranu jiným způsobem než Česká republika, domnívá se Havel. Zatímco v Česku jde o velké mravní téma, v USA jde o dlouhodobý komplexní problém, který se objevil už za vlády Ronalda Reagana (ten byl ve funkci 1981-89).

Od té doby je téma bezpečnosti Spojených států víceméně stále v hledáčku nově nastupujích prezidentů. Od projektu se podle Havla snažil couvnout Bill Clinton, USA však nadále pokračovaly ve výzkumu a Barack Obama v projektu bude muset chtě nechtě pokračovat. Jestli to bude znamenat přímé jednání s Íránem, který představuje kvůli svému arzenálu významnou hrozbu, nechtěl Havel rozebírat.   

Na dotaz, jaký měl Havel z nové hlavy Spojených států pocit, exprezident odpověděl, že je to milý, charismatický a skromný člověk se smyslem pro humor. Havel podle svých slov chápe jeho celosvětovou oblibu, nejde údajně o to, že je to Afroameričan, ale že se vymyká běžné představě o politikovi. Je to prý normální člověk, který má starost o osud Zeměkoule.

Havel Obamu varoval

S tím souvisí i průběh dalšího Obamova a Havlova rozhovoru. Havel srovnal vlastní minulost s jeho současností, i když doplnil, že sám se pohyboval v poněkud jiných kruzích. Leccos však údajně mají společného. Například očekávání, která jsou, v Havlově případě byla, na ně kladena. Každá postava mesiáše podle Havla vzbuzuje očekávání a dříve či později se ukáže, že jejich splnění není jednoduché. Může se také stát, že se tento mesiáš stane kvůli obecnému zklamání nenáviděným.

Obama se podle Havla po těchto slovech usmál a prohlásil, že něco podobného již začíná pociťovat.

Obama s Havlem hovořili také o politické a společenské situaci ve střední Evropě. Havel se zmínil o tom, že dnešní složitý stav není nijak neobvyklý, že jde o typický úkaz pro postkomunistické země. Obamovi se také pokusil vysvětlit, že aby došlo k obratu, je zapotřebí nezatížené nové generace s novým pohledem na svět.