Zákon nedovoluje publikovat údaje umožňující zjištění totožnosti poškozených, podezřelých, svědků, či jiných osob zúčastněných na trestním řízení, pokud informace nepodaly samy orgány činné v trestním řízení. Informace umožňující zjištění totožnosti je možné zveřejnit až po zahájení veřejného hlavního líčení. Výjimky jsou definovány dále.

Dále pak zakazuje zveřejňovat informace o nařízeném odposlechu a informace získané sledováním osob a věcí, pokud informace nepodaly samy orgány činné v trestním řízení. Lze je použít, pokud byly odposlechy použity jako důkazy u soudu.

Zákon připouští výjimky z tohoto zákazu, a to pouze u obětí trestného činu po jejich předchozím písemném souhlasu. To znamená, že pokud např. politik, celebrita nebo jakákoliv jiná poškozená osoba (oběť) nedá předchozí písemný souhlas, není uveřejnění informace, umožňující zjištění její totožnosti, možné. Z dikce zákona vyplývá, že zákaz uveřejňování informací o obětech trestných činů je absolutní, mimo výjimky předchozího písemného souhlasu. Zákaz se vztahuje i na přestupky.

V souvislosti s tím byl dohled nad dodržováním zákona svěřen do kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů a režimu správního trestání pokud se jedná o sankce, které mohou činit až 5 000 000,- Kč. Kdo však, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném, shromážděné v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy a způsobí tím vážnou újmu, může být potrestán odnětím svobody až na pět let.