Hlavní obsah

Krkonoším hrozí smrtící deskové laviny

Právo, Vladislav Prouza

Laviny schopné jako mlýnice semlít křehké lidské tělo hrozí nyní turistům v Krkonoších. Jde o důsledek pokračujícího sněžení a postupného naskládání nesourodých vrstev sněhu. Odborníky nazývané deskové laviny představují pro člověka mnohem větší nebezpečí nežli jednolitá masa sourodého sněhu.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Sněžení v Krkonoších

Článek

„Jde o desky různého na sebe naskládaného sněhu, který kvůli teplotním výkyvům ve vzájemně nepropojených vrstvách ztvrdl. Sněhové vrstvy jsou značně nestabilní. Lavina tohoto druhu představuje pro člověka mnohem větší nebezpečí než nakupený prachový sníh. Desková lavina může lidské tělo rozdrtit,“ popsal smrtící efekt deskových lavin Pavel Jirsa z ústředí Horské služby ve Špindlerově Mlýně.

Riziko pádu deskových lavin složených z nestabilních sněhových vrstev zvýšilo v posledních dnech intenzivní sněžení. Hřebeny nejvyšších českých hor nyní pokrývá přes dva metry sněhu, což je nejvíc za celou letošní sezónu. Stupeň lavinového nebezpečí stoupl na trojku z pětibodové stupnice.

Vítr nahromadil různé druhy sněhu do nestabilních vrstev a zvýšil nebezpečí pádu deskových lavin
Pavel Cingr, lavinový specialista

„Vítr nahromadil různé druhy sněhu do nestabilních vrstev a zvýšil nebezpečí pádu deskových lavin. V lokalitách pod 1000 metrů nad mořem mohou padat i laviny z mokrého sněhu a laviny základové,“ upřesnil lavinový specialista Pavel Cingr.

Laviny hrozí především turistům nerespektujícím zřetelně označené lavinové lokality, kudy nevedou zimní turistické cesty. Místa nejčastějších pádů lavin představují Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl.

Laviny letos zatím nejnebezpečněji cenily bílé zuby koncem letošního února, kdy horští záchranáři po třech letech načas vyhlásili předposlední lavinový stupeň. 

Krkonoše každoročně zasype okolo pětadvaceti lavin. Rekordní padesátka zde spadla v zimě 2004–2005. Sníh tehdy zabíjel na polské straně Krkonoš, kde v oblasti jezera Maly Staw smrtící lavina dostihla dvojici polských záchranářů.

Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21. března 1968, kdy v polském Bialim jaru zahynulo devatenáct lidí. Lavina v Krkonoších naposledy zabíjela koncem loňského prosince. Masa sněhu zasypala pod Liščí horou trojici skialpinistů. Nehodu nepřežila mladá dívka.

Dvoumetrová vrstva i v Jeseníkách

Až 20 centimetrů nového sněhu napadlo za posledních 48 hodin v Jeseníkách. „Sněhové přeháňky jsou zhruba od 700 metrů. Nejvíce sněhu je v oblasti Ovčárny a Pradědu, a to 205 centimetrů,“ řekl Právu v úterý dispečer Horské služby Jeseníky Jaroslav Tejnský s tím, že zima se nevzdává ani na Šumavě, kde se teploty opět dostaly pod nulu a připadlo až 10 cm nového sněhu.

„Hustě sněží a fouká nárazový vítr, v noci se Šumavou přehnala vichřice, na hřebenech hor dosahovala až 90 km/h,“ informoval náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura. „Zima je tu stále v plné síle, návštěvníci by neměli zapomenou zimní výbavu včetně řetězů,“ dodal.

Největší lyžařské areály slibují denní provoz minimálně do konce března, Skiareál na Špičáku zvažuje ukončení sezóny o Velikonočním pondělí. Prakticky všechny areály nabízejí jarní lyžování za mimosezónní ceny. Lyžaři už ale štědrosti zimy ani nabídky provozovatelů příliš nevyužívají, návštěvnost silně poklesla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám