Rebel ODS Raninec vládu podpoří, Hovorka napíná do poslední chvíle

Hovorka to řekl s tím, že nic takového na zasedání poslaneckého klubu neřekl. "Pokud to mí kolegové říkají, je to pouze jejich přání," řekl Hovorka. Hovorka prý se svým vyjádřením vystoupí až na plénu Sněmovny.

"Hlasuji proti návrhu," sdělil Právu Raninec. Jestliže Raninec vládu podpoří, i přesto zůstávají šance sociálních demokratů a komunistů sesadit vládu stále nadějné.

Olga Zubová a Věra Jakubková s premiérem v úterý dopoledne jednaly s premiérem Topolánkem, ale svůj postoj odmítají sdělit. Výsledek jednání dosud není znám, stejně jako to, jak budou hlasovat ostatní rebelové. Dosud se opozici vyslovit nedůvěru nepodařilo, a to ani po drtivém vítězství ČSSD v podzimních krajských a senátních volbách.  

Opozice potřebuje na svržení vlády navíc čtyři hlasy. Ve hře jsou stále hlasy bývalých zelených poslankyň Zubové a Jakubkové, stejně tak i rebela z ODS Jana Schwippela. Vlastimil Tlustý už dříve avizoval, že se vysloví pro návrh, na vahách zůstává i lidovec Ludvík Hovorka. Zatím není znám ani postoj Evžena Snítilého (dříve ČSSD).

Jakubková řekla, že předložila plán, který by mohl situaci rozlousknout a zároveň umožnil všem zúčastněným, aby si zachovali tvář. Zubová poznamenala, že ještě zbývá časová rezerva a schůzka se bude zřejmě opakovat. 

Budoucnost vlády nyní stojí právě na nezařazených poslancích a koaličních rebelech. Mezi ně se nově řadí i lidovecký poslanec Hovorka, který nesouhlasí s některými body zdravotnické reformy a žádá Topolánka o jejich vysvětlení. 

Hovorkovo váhání nebudí mezi lidovci moc nadšení. Předseda klubu KDU-ČSL Pavel Severa uvedl, že drobné výhrady ke zdravotnickým zákonům jsou nesrovnatelné k vyslovení nedůvěry vládě. „Nechceme, aby situace dospěla do stadia, která nastala v Maďarsku po oznámení demise premiéra,“ řekl Severa.

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL)

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Zpravodajům Novinek Hovorka sdělil, že jeho otázky na premiéra trvají a sám ho vyhledávat nebude.

Zubová a Jakubková mají podle názoru odborníků docela jasno. Podle politologa Zdeňka Zbořila jejich mlčení svědčí o tom, že už jsou rozhodnuty a vysloví nedůvěru. 

Ostatní čtyři poslanci za zelené, kteří zůstali v klubu po vyloučení Zubové a Jakubkové, s vládou budou souhlasit. Vzhledem k jeho složení se neočekává, že by někdo z jeho čtyř členů vládu nepodpořil.

Ve scénáři dění po případném pádu vlády trvají zelení na urychleném přijetí nového volebního zákona. "Aby se předešlo riziku, že se dostaneme do stejné šlamastyky, ze které jsme startovali, tedy patovému rozložení sil ve Sněmovně," řekla novinářům poslankyně Kateřina Jacques.  

Naopak nezařazený poslanec Petr Wolf (dříve ČSSD) dal najevo, že vládu podrží.

Mimořádné jednání Sněmovny, které vyvolala ČSSD, začne ve 14:00. Schůzi nebude možné zabránit tím, že by v jejím úvodu poslanci neschválili program jednání - v tomto případě o něm totiž dolní komora nehlasuje.

Pro vyslovení nedůvěry je třeba nejméně 101 hlas bez ohledu na to, kolik z celkem 200 poslanců bude hlasovat. Proto si vládní koalice může dovolit i absence svých poslanců, protože na výsledek by to nemělo vliv - stejně jako třeba to, kdyby se některý z vládních poslanců hlasování zdržel.

Zastánci vyslovení nedůvěry vládě, to znamená opoziční ČSSD a KSČM, mají dohromady 97 poslanců. Vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, jich mají společně 96. Zbývajících sedm poslanců jsou nezařazení zákonodárci - jsou to bývalí členové poslaneckých klubů ČSSD, ODS a zelených, kteří je od posledních voleb pro názorové neshody opustili, nebo byli vyloučeni.

V případě vyslovení nedůvěry současný premiér rovněž počítá s tím, že bude prezident postupovat podle pravidel, tedy že sestavením kabinetu pověří šéfa nejsilnější strany. Vládu by pak opět sestavoval Topolánek, který není příznivcem úřednických vlád a nechce ani vládu, kterou by podporovali komunisté. Kdyby se nepodařilo sestavit většinovou nekomunistickou vládu, ODS by podle premiéra byla pro předčasné volby letos v létě. [celá zpráva]

Sociální demokraté naznačili, že by Topolánkův kabinet nechali dovládnout do konce českého předsednictví EU. Trvali by však na výměně ministrů vnitra a spravedlnosti Ivana Langera a Jiřího Pospíšila (oba ODS) a na pozastavení privatizací státního majetku.