V případě vyslovení nedůvěry současný premiér rovněž počítá s tím, že bude prezident postupovat podle pravidel, tedy že sestavením kabinetu pověří šéfa nejsilnější strany. Vládu by pak opět sestavoval Topolánek, který není příznivcem úřednických vlád a nechce ani vládu, kterou by podporovali komunisté.

"V případě, že vláda zítra nedostane důvěru a nebude možno sestavit nový většinový kabinet bez podpory komunistů, pak ODS jednoznačně podporuje nejrychlejší možnou cestu k předčasným volbám, a to ještě v létě letošního roku," řekl premiér.

Nevyloučil, že bude o podpoře jednat i s dalším "spornými" poslanci. Týká se to například bývalých zákonodárců ODS Juraje Ranince nebo Jana Schwippela.

Věra Jakubková řekla, že má schůzku s Topolánkem naplánovánu na úterý. Domluvili se na ní už v pátek.

Plný text prohlášení premiéra Mirka Topolánka

Síly ve Sněmovně jsou nyní rozděleny spíše v neprospěch koalice. Ta přišla o podporu pětice poslanců, tří z ODS a dvou ze SZ. Rebelové z ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel, bývalé zelené Olga Zubová a Věra Jakubková odmítají sdělit, jak budou v úterý o důvěře vládě hlasovat. Problémy by mohly být i s lidoveckým poslancem Ludvíkem Hovorkou. Vlastimil Tlustý z ODS se již o víkendu vyjádřil, že současnou vládu nepodpoří.

Hlasování o nedůvěře vládě je krajně nezodpovědné

Topolánek současně řekl, že vyvoláním hlasování o nedůvěře vládě je "krajně nezodpovědné" ve chvíli, kdy je země uprostřed předsednictví EU a uprostřed ekonomické krize.

"V situaci, kdy ti, kteří toto hlasování vyvolávají, nepřicházejí s žádným konceptem, s žádnou nabídkou další spolupráce ani s představou dalšího postupu, pokládám tento akt za čirou neodpovědnost," řekl Topolánek.

Jak by mohla padnout vláda
Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (101). Předseda vlády v takovém případě musí podat demisi do rukou prezidenta. S premiérem padá celý kabinet.
V takovém případě vliv prezidenta značně vzroste. Nejprve jmenuje předsedu nové vlády a na jeho návrh poté ostatní členy kabinetu. Hlava státu je pak pověřuje řízením ministerstev a dalších úřadů.
Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. K tomu stačí nadpoloviční polovina přítomných poslanců.
Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá Sněmovnu o důvěru.

Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Sněmovny.