Žák byl vedoucí 2. odboru, jehož náplní byl tzv. boj s vnitřním nepřítelem, na krajské správě StB v Hradci Králové. "Obžalobu odmítám. K takovým konstrukcím, které jsou mi v ní kladeny za vinu, bych se nikdy nesnížil," prohlásil Žák před Obvodním soudem Prahy 6.

"Tak to je jedním z největších lhářů, jestli to říká. Žák je náš úhlavní nepřítel," reagoval pro Právo na Žákovo tvrzení bývalý důstojník letectva Zbyněk Čeřovský (72), jeden z poškozených v kauze. Právě jeho měl na starosti Petr Žák. Čeřovský byl po srpnu roku 1968 degradován a vyhozen z práce, stejně tak jeho manželka Libuše přišla o místo ředitelky zvláštní školy.

Občasnství se nevzdal

V roce 1974 ho začala sledovat StB, a dennodenní dohled se zpřísnil především po roce 1977, kdy podepsal Chartu 77. Odmítl také návrh, že pokud podpis odvolá a od disentu se distancuje, vše se urovná. "V listopadu roku 1980 mě předvolali do Hradce Králové, kde byl právě Žák s jedním kolegou. Řekli mi, abych se s celou rodinou vystěhoval. Bylo mi řečeno, že když to neudělám, mají spoustu možností, aby soudu předložili přísně tajný dokument, a bude mě jako vojáka čekat patnáct let vězení," vyprávěl. Tehdy se s prý manželkou rozhodli, že raději žádost k emigraci podají. Nicméně vzhledem k tomu, že v žádosti uvedli, že tak činí pod nátlakem a nevzdali se československého občanství, celá věc se zkomplikovala.

"Následkem toho jsem byl zatčen, obviněn z podvracení republiky a dalších trestných činů, vzat do vazby a následně odsouzen ke dvěma letům nepodmíněně," uvedl bývalý letec. Teprve po propuštění z vězení v roce 1984 se nakonec rodina vystěhovala do SRN a zůstala tam až do roku 1990.

"Chci dodat, že například když mě zatýkali, tak u toho byla moje žena, Žák proti ní použil násilí, kroutil jí prsty, vyvracel jí je," vzpomínal ještě Čeřovský.

Loni dostali podmínku

Proces s vysokými důstojníky StB pokračuje nepřetržitě až do 10. října. Již loni byli za Asanaci odsouzeni k podmíněným trestům čtyři vysocí funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra. Asanaci podle obžaloby nařídil tehdejší federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který byl původně souzen s nimi. Zemřel ale dříve, než nad ním mohl soud vynést verdikt.