Sociální demokraté jednání o radaru prosadili i díky hlasům Olgy Zubové a Věry Jakubkové, lidovce Ludvíka Hovorky a bývalého poslance ČSSD Evžena Snítilého. 

Projednávání smluv navrhl bez udání důvodů předseda poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka. Vláda se však podle slov premiéra Mirka Topolánka dohodla obě smlouvy k radaru z hlasování stáhnout. Podle něj to neznamená, že na ně kabinet rezignuje, ale chce zabránit situaci, kdy kvůli neschválení misí "byly ohroženy životy vojáků" [celá zpráva]. 

Straně zelených se podařilo jednání o radaru minulý měsíc odložit s vysvětlením, že nový prezident USA Barack Obama se k smlouvám ještě nevyjádřil.

Oficiální Obamovo stanovisko na americkočeskou spolupráci na vybudování protiraketové obrany se očekává začátkem dubna, kdy Obama zavítá do Prahy.

Sněmovna projedná zdravotní zákony

Koaliční strany vytvoří komisi, v níž budou s ministryní zdravotnictví Danielou Filipiovou (ODS) řešit úpravy zdravotnických reformních zákonů. Pět návrhů zákonů, které se zabývají například poskytováním zdravotních služeb nebo zdravotním pojištěním, měla podle původního programu projednat sněmovna už na březnové schůzi, která začala v úterý. Lidovci jsou pro vyřazení zdravotnických norem z programu, kloní se i k vyřazení bodu týkajícího se antidiskriminačního zákona.

"Ministryně nám poslala dopis, kde vstřícně řekla, že by chtěla jednat koaličně o těchto zákonech, abychom se dopracovali nějakého znění, které by bylo průchodné, abychom se nepřekvapovali na jednání sněmovny," řekl předseda klubu KDU-ČSL Pavel Severa. Za lidovce v komisi usedne on a poslanci Jiří Carbol, Michaela Šojdrová a Ludvík Hovorka.

To, že chce o zdravotnických normách dále jednat, naznačila ministryně Filipiová už v pondělí. Týká se to návrhů zákona o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách, o záchranné službě a o veřejném zdravotním pojištění. "Očekávám, že ty zákony přijdou na příští, dubnovou schůzi sněmovny," řekl poslanec ODS Boris Šťastný.

Česko poslední z EU bez antidiskriminačního zákona

Filipiová podle všeho počítá s možností, že se reformní zákony zpozdí. Proto vybrala některé z novinek navrhovaných v normách a přidala je k plánu, který má řešit dopady krize na zdravotnictví. V souboru opatření, která v pondělí posvětila vláda, se tak objevilo třeba pojmenování standardů péče, zavedení garance dostupnosti péče pro pacienty nebo zveřejnění čekacích seznamů na operace.

Protikrizový zdravotnický plán by mohli poslanci projednat na některé z příštích schůzí sněmovny. Ministryně chce, aby jej poslanci schvalovali už v prvním čtení. Opatření v něm obsažená by mohla platit od července.

Co se týče antidiskriminačního zákona, rozhodování o něm sněmovna odsunula už několikrát. Normu loni v květnu vetoval prezident Václav Klaus. K jejímu prosazení je ve sněmovně potřeba nejméně 101 hlas. "Protože jsme zjistili, že ani v ostatních stranách není jisto, jestli je dostatek hlasů na schválení, tak se kloníme k variantě, že by bylo dobré se ještě o tom poradit," řekl Severa.

Česko je posledním státem sedmadvacítky, který zákonnou ochranu před nerovným zacházením nemá. Přijmout ho přitom mělo už při svém vstupu do EU v roce 2004. Hrozí mu za to od Evropské komise žaloba a vysoká pokuta.

S odkládáním antidiskriminačního zákona nesouhlasí Strana zelených. Poslankyně Kateřina Jacques (Strana zelených) dnes novinářům řekla, že poslanci, kteří se připojí k dalšímu odkladu rozhodování o normě, dopustí, že ČR bude muset zaplatit pokuty.